Kteří ptáci žijí v Krkonoších?

Podle údajů z posledních atlasu hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš žije v české části národního parku a v jeho ochranném pásmu 141 ptačích druhů. 121 z nich tu pravděpodobně i hnízdí. Na polské straně bychom díky přítomnosti větších vodních ploch našli ještě o desítku druhů více.

Na 960 km2 území české i polské části národního parku a jeho ochranného území žije dohromady půl milionu ptáků všech druhů. Na jeden km2 připadá 500–650 hnízdících párů.

Nejvzácnější druhy se vyskytují na hřebenech Krkonoš. Top lokalitami jsou rašeliniště okolo Luční boudy a u pramene Labe, dále pak kvadráty se zastoupením mokřadů v polském podhůří.

Naopak nejběžnějším a nejpočetnějším druhem je pěnkava obecná, a to dokonce každý pátý pták.

Abyste si udělali prvotní přehled o krkonošském ptactvu, vybrala jsem souhrn nejtypičtějších druhů naší avifauny, které máte možnost spatřit na svých túrách po horách. Ptáky jsem rozdělila podle prostředí, které pro svůj život upřednostňují. Postupně mám v plánu vytvořit příspěvek o každé této skupině. Prozatím můžu nabídnout pouze článek o tak trochu ikonickém druhu Krkonoš, o tetřívkovi.

Tetřívek obecný

Krkonoše jsou od předloňské zimy plné tetřívků. Pro upřesnění, tetřívků namalovaných na cedulích. Začalo se jim přezdívat krkonošský Yetti. Všichni o nich mluví, ale nikdo je prý nikdy neviděl. Jak tito ptáci žijí a kde je můžeme pozorovat? Pokračovat ve čtení

Krkonošská tundra

Ptáci krkonošské tundry

V nejvyšších partiích hor najdeme nejvzácnější krkonošské ptáky. Na největších vrcholových rašeliništích hnízdí slavík modráček tundrový. Nad kamennými vrcholy kopců přelétá za hlasitého zpěvu linduška horská. Na vrcholu Sněžky se proplétá a sbírá potravu mezi turisty pěvuška podhorní.

Krkonošské louky

Ptáci horských a podhorských luk

V noci se ozývají z vysoké trávy na loukách v podhůří a středních nadmořských výškách chřástal polní a křepelka polní. Luční enklávy si oblíbil kos horský, linduška luční a bramborníček hnědý. I nad nejvýše položenými smilkovými loukami prozpěvuje ve vzduchu skřivan polní. Do podhůří a postupně i do vyšších poloh se šíří strnad luční a dokonce i skřivan lesní.

Přirozený krkonošský les

Ptáci bukových a barevných lesů

Ve starých vzrostlých bucích si s oblibou vytesává dutiny datel černý. V dalších letech se v nich zabydluje i holub doupňák. Pouze ve starých bučinách hnízdí lejsek malý. Čáp černý dává přednost klidným lesům na úpatí hor. I jen malý bukový porost je dostačující pro budníčka lesního.

Smrk

Ptáci jehličnatých lesů a smrkových monokultur

Už v zimě začíná hnízdit křivka obecná, která se živí semeny ze smrkových šišek. Když přes léto většina ptáků umlkne, stále můžeme slyšet hrčivý hlas sýkory parukářky. Nejsnáze na jaře zahlédneme ořešníka kropenatého, hnědého krkavcovitého ptáka s bílým lemem na konci ocasu. Jedním z nejsilnějších a nejvýraznějších hlasů se ozývá střízlík obecný. V horských smrčinách s dostatkem odumřelých stromů se šíří vzácný datlík tříprstý.

Pod horní hranicí lesa

Ptáci klečového pásma a řídkého lesa

V okolí horní hranice lesa nejčastěji zaslechneme hlas pěvušky modré a budníčka většího. Velmi nápadný hlasem se ozývají hejnka čečetky tmavé. V okolí pramenišť zpívá hýl rudý a budníček zelený, typický pták severské tajgy v Rusku. Kukačku obecnou zaznamenáme v horských údolích častěji než dole v podhůří. Na okraji lesa sedává na vrcholcích stromů linduška lesní. Za soumraku a nad ránem létají při okraji lesa samečkové sluky lesní a hlasitě kvorkají.

Sovy

Sovy, ptáci temné noci

Do 800 metrů nad mořem hnízdí naše nejčastější sova puštík obecný. Nad touto hranicí ho nahrazuje sýc rousný. Ve skalách si staví hnízda výr velký. Jehličnaté lesy obývá i kulíšek nejmenší. Do podhůří vzácně zavítá kalous ušatý.

Labská bouda

Ptáci v okolí horských bud i větších lidských sídel

Okolo téměř každé horské boudy poletuje několik konipasů bílých a rehků domácích. Až na Luční boudě najdeme nejvýše položené hnízdiště jiřičky obecné v Česku. V okolí několika horských farem loví mouchy vlaštovky obecné. Skuliny ve výškových budovách využívá rorýs obecný.

Horský potok

Ptáci rychle tekoucích horských bystřin a horských tůní

Horské toky jsou na ptactvo poměrně chudé. Jako jeden z prvních začíná na jaře zpívat a hnízdit skorec vodní. Jeho zpěv můžeme zaslechnout už od listopadu. Jeho přítomnost často doprovází konipas horský. Na vrchovištích nemůžeme přeslechnout díky velmi charakteristickému hlasu bekasinu otavní. Až na těchto vrchovištích dokáže zahnízdit i kachna divoká.

Krkonošské podhůří

Ptáci nižších poloh a podhůří

Do podhůří pronikají z kraje i druhy, které jsou typičtější pro teplejší podnebí nížin. Poslední roky hnízdí na několika místech náš nejbarevnější dravec luňák červený. Vlhká podmáčená místa obývají cvrčilka říční a rákosník zpěvný. V lužních lesích okolo potoků můžeme stihnout libozvučný hlas žluvy hajní. Podobná stanoviště obývá i slavík obecný, který se k nám už také zatoulal.

Pec pod Sněžkou

Všudypřítomní ptáci

Podle výsledků mapování pro Hnízdní atlas Krkonoš jsou nejčastějšími ptáky našich hor těchto deset druhů, seřazených od nejpočetnějšího: Pěnkava obecná, pěnice černohlavá, králíček obecný, sýkora uhelníček, budníček menší, červenka obecná, králíček ohnivý, drozd zpěvný, kos černý, pěvuška modrá.

Křížek na rozcestí

Vyhubení, vymírající a vzácní ptáci

Na krkonošské tundře kdysi hnízdil kulík hnědý. Byl vyhuben pro snadný lov a sběr jeho vajec. Na stejných místech můžeme vzácně zahlédnout bělořita šedého. Hnízdí výjimečně, pravděpodobněji ho spatříme na tahu. Vyhubit se povedlo také tetřeva hlušce. Ani jeho reintrodukce na Rýchorách se nepodařila. Podobný osud měl i jeřábek lesní, který svá poslední rýchorská útočiště také zřejmě definitivně opustil.

Pokud máte zájem o podrobnější informace o ptactvu české i polské strany našich hor, stáhněte si na stránkách Správy KRNAP elektronickou podobu knihy Ptáci Krkonoš, atlas hnízdního rozšíření 2012 – 2014.

Jak se provádělo mapování pro hnízdní atlas a spousta zajímavých údajů je obsahem přednášky zoologa Správy Krkonošského národního parku Jiřího Flouska, kterou si můžete poslechnout na následujícím videu.

Přednáška Jiřího Flouska o početnosti ptáků v Krkonoších.

Související příspěvky