Hledáte nejkrásnější výhledy na Krkonoše? Navštivte tyto rozhledny!

Na krkonošských hřebenech stojí pouhé čtyři rozhledny. Z jedenácti dalších v Podkrkonoší můžete obdivovat panorama Krkonoš z dálky. Na všechny z nich se teď spolu vydáme. Do přehledu krkonošských rozhleden jsem zařadila ty, které stojí přímo v Krkonoších nebo ze kterých je možné na Krkonoše dohlédnout.

První rozhledny v Krkonoších byly postavené koncem 19. století. V centrální části hor nad Vrchlabím navštívíme kamennou rozhlednu na vrchu Přední Žalý. Nejzápadnější část území na rozmezí Krkonoš a Jizerských hor přehlédneme z další kamenné rozhledny Štěpánka nad Příchovicemi.

V roce 1888 vzniká nejstarší rozhledna v Podkrkonoší na vrcholu kopce Tábor nad Lomnicí nad Popelkou. V roce 1911 byla na jejím místě vybudována trvanlivější kamenná stavba, která po rekonstrukci slouží turistům dodnes.

Většina krkonošských i podkrkonošských rozhleden je podstatně mladšího data. Část z nich byla nově vyprojektována na vhodných místech se zajímavými výhledy (Hnědý vrch, Eliška, Markoušovice, U borovice). V jiných případech se veřejnosti otevřely výhledy z již dříve existujících telekomunikačních věží (Kozinec, Chlum u Hořic).

Rozhledna Přední Žalý

Nejstarší rozhledna dochovaná v původním stavu. Na vrcholu Žalého nechal postavit první železnou rozhlednu hrabě Harrach v roce 1890. Svěřil ji do péče německému krkonošskému spolku ve Vrchlabí. Neměli na ni ale žádné povolení, nebyla ani zkoulaudovaná a brzy se ukázalo, že je pro turisty nebezpečná. Musela být tedy stržená a v roce 1892 ji nahradila rozhledna kamenná. Ta už byla svěřena českému spolku. Rozhledna dodnes vypadá tak, jak byla před více než 100 lety postavena.

V době stavby byly zřejmě okolní smrky o něco nižší. Kdyby totiž byly vysoké jako ty dnešní, snad by hrabě Harrach nechal postavit rozhlednu o pár metrů vyšší, aby špičky stromů nebránily ve výhledu. Kromě stromů omezují výhled na nejhezčí partie hor i paraboly vysílače, jejichž přítomnost si žádá dnešní doba.

K rozhledně se můžete vypravit třeba na státní svátek 8. května. V tuto dobu sem v minulosti pořádal tradiční výšlap Klub českých turistů. Teď už to žádná oficiální akce není a z výstupu si domů neodnesete diplom. Možnost zajít si na něco dobrého do hospůdky nebo opéct si buřta na ohýnku pořád zůstává. Tento tradiční výstup stále zůstává největší společenskou akcí občanů Vrchlabí, kterou nepřekonají ani Pivní slavnosti o letních prázdninách.

• Souřadnice: 50.6581944N, 15.5723917E
• Nadmořská výška: 1190 m n.m.
• Výška rozhledu: 18 m
• Počet schodů: 92
• Zpřístupnění rozhledny: 1892
• Vstup: v určenou otevírací dobu
• Web: www.zaly.cz

Rozhledna Štěpánka u Příchovic

Nejkrásnější rozhledna v okolí byla postavená na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Ač je toto místo geograficky ještě v Krkonoších, nachází se už v CHKO Jizerské hory. Díky této unikátní poloze přehlédneme z vršku celé Jizerky i západní Krkonoše.

Pod rozhlednou býval pomník padlým vojákům německého Wehrmachtu ve tvaru kříže. Spolu s množstvím kamenných pomníčků tvořili pietní místo, jediné svého druhu v Česku. Vandalové však kříž poničili. Jako kdyby nepřítel nebyl taky jen člověk. Jen díky své národnosti musel bojovat na té nesprávné straně linie.

• Souřadnice: 50.7465053N, 15.3658869E
• Nadmořská výška: 959 m n.m.
• Výška rozhledu: 21 m
• Počet schodů: 81
• Zpřístupnění rozhledny: 1892 (rekonstrukce 2014)
• Vstup: v určenou otevírací dobu

Rozhledna Hnědý vrch

Rozhledna s výhledem na nejzajímavější místa národního parku. Navštěvuje ji mnoho výletníků, protože byla postavena u horní stanice lanovky z Pece pod Sněžkou. Umístění má přímo geniální. Před námi se otevře celé ledovcem modelované údolí Úpy a příkré stěny Studniční hory s lavinovými svahy Studničních jam. Na jaře je odsud pozorovatelné největší krkonošské sněhové pole Mapa republiky.

Na opačné straně zastiňuje obzor Černá a Světlá hora. V údolí Úpy vynikne rozptýlená zástavba horských chalup Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Panorama nabourává jen nejodpornější stavba celých hor, výškový hotel Horizont v centru Pece.

• Souřadnice: 50.6883408N, 15.7071006E
• Nadmořská výška: 1207 m n.m.
• Výška rozhledu: 27 m
• Počet schodů: 138
• Zpřístupnění rozhledny: 2009
• Vstup: volný

Rozhledna Černá hora

Nejvýše položená rozhledna v Krkonoších. A také čtvrtá nejvyšší rozhledna v Česku v pořadí Praděd 1490 m, Boubín 1360 m, Poledník 1315 m, Černá hora 1260, Klínovec 1244 m. Momentálně probíhá ekologicky kontroverzní výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku na česko-polském pomezí ve výšce 1423 m, která tu černohorskou odsune na pátou příčku.

Na stavbu této rozhledny byl využitý poslední nosný sloup ze staré lanovky. Horní patro slouží i jako vysílač snad všech možných signálů. Proto estetická úroveň konstrukce nenadchne ani nejmíň náročného turistu. Daleko hezčí by byla vyhlídka z vysoké špičaté telekomunikační věže, která svým tvarem připomíná vysílač na Ještědu a mnoho návštěvníků je mezi sebou zaměňuje.

Hned za rozhlednou začíná jedna z nejhezčích a nejzachovalejších horských smrčin, která připomíná severskou tajgu. A právě toto je největší přednost černohorské rozhledny. Zajímavější pohledy na tajgu z ptačí perspektivy se v našich horách nikde jinde nenaskytnou.

• Souřadnice: 50.6489206N, 15.7519936E
• Nadmořská výška: 1260 m n.m.
• Výška rozhledu: 21 m
• Počet schodů: 106
• Zpřístupnění rozhledny: 1998
• Vstup: v určenou otevírací dobu

Stezka korunami stromů Janské Lázně

Nejvyšší (ne)rozhledna. Tato stavba nebyla umístěná tak, aby z ní bylo co nejlépe vidět do všech světových stran. Nabízí hlavně výhledy do korun okolních stromů. V podzemním patře se dostanete i mezi kořeny stromů a půdní organismy. Po cestě nahoru budete míjet cedule s krátkými texty o místním lese. Pro děti a hravé dospělé je po trase několik průlezek. Jestli se nebojíte, uděláte si třeba i kotrmelec na síti ve výšce 20 metrů nad zemí.

Stezka má pro mnohé jednu zásadní výhodu. Na rozdíl od jiných rozhleden s množstvím schodů je plně bezbariérová. Na její vrchol se tedy dostanete i s kočárkem, invalidním vozíkem nebo i jen s bolavými koleny od předchozích túr po kopcích. Bezpečná je i pro velmi malé děti. Při mimořádných akcích je k dispozici i kultura nebo netradiční prohlídky stezky.

• Souřadnice: 50.6311122N, 15.7577494E
• Nadmořská výška: 783 m n.m.
• Výška rozhledu: 43 m
• Počet schodů: 0 (plně bezbariérová)
• Zpřístupnění (ne)rozhledny: 2017
• Vstup: v určenou otevírací dobu
• Web: www.stezkakrkonose.cz

Rozhledna Eliška u Stachelbergu

Rozhledna u bunkru. Mnoho výletníků spojuje její návštěvu s exkurzí v dělostřelecké tvrzi Stachelberg, která se nachází v těsné blízkosti. V areálu je k dispozici i naučná stezka o vojenské historii zdejšího opevnění a dětské hřiště. Možná ale vaše děti dají před houpačkou přednost probíháním zákopů a hraní si na vojáky. Takže návštěvou tohoto místa vyplníte klidně i celý den.

Z vrcholu rozhledny přehlédnete východní svahy Rýchor, město Žacléř, Libavské sedlo a Vraní hory. Libavské sedlo je se svou nadmořskou výškou 550 m n. m. nejnižším místem v horském pohraničním pásmu mezi Oldřichovským sedlem na západě Jizerských hor a Meziměstím na Broumovsku. Proto právě tudy probíhaly ve středověku vpády cizích vojsk do naší země. Nejznámější vojenskou výpravou tohoto druhu přes téměř neprostupný hraniční hvozd byl vpád Boleslava III. Křivoústého ve 12. století.

• Souřadnice: 50.6293986N, 15.9112158E
• Nadmořská výška: 635 m n.m.
• Výška rozhledu: 20,5 m
• Počet schodů: 104
• Zpřístupnění rozhledny: 2014
• Vstup: volný

Rozhledna U borovice u Roprachtic

Rozhledna s výhledem na nejmalebnější krajinu. Netypicky je umístěna uprostřed polí. Nenechejte se však zmást mylnou představou, že odsud nic zajímavého neuvidíte. Vyběhněte nahoru a otevře se před vámi krajina od Ještědu přes Kozákov v Českém ráji, Zvičinu v Podkrkonoší až po západní Krkonoše.

V domečku u rozhledny čeká na návštěvníky ještě minimuzeum psacích strojů.

• Souřadnice: 50.6603769N, 15.4014172E
• Nadmořská výška: 666 m n.m.
• Výška rozhledu: 13 m
• Počet schodů: 70
• Zpřístupnění rozhledny: 2009
• Vstup: v určenou otevírací dobu
• Web: uborovice.cz

Rozhledna Žaltman

Nejnovější rozhledna. Byla vybudována až v roce 2020 na místě nižší dřevěné rozhledny na nejvyšším vrcholu Javořích hor. Původní rozhledna se stylem podobala té na hoře Blaník ve středních Čechách. Na její stavbu přispělo mnoho firem i jednotlivců z okolí. Každý dárce je spolu se svým vzkazem zvěčněný na štítku na jednom ze schodů.

Ze Žaltmanu je výhled na Krkonoše jen okrajový. Na obzoru přehlédneme ale celé Broumovsko: Vraní hory, Hraniční hřbet, Broumovské stěny, Javoří hory i Gory Stolowe v Polsku. Na západních svazích Žaltmanu roste letitý bukový les. Doporučuju ho projít hlavně v říjnu, kdy se jeho listí zbarví do zlatova. Toto ale nespatříte z rozhledny, musíte sejít až dolů na louky pod lesem.

• Souřadnice: 50.5525714N, 16.0520803E
• Nadmořská výška: 739 m n.m.
• Výška rozhledu: 22 m
• Počet schodů: 120
• Zpřístupnění rozhledny: 2020 (na místě původní dřevěné rozhledny z 1967)
• Vstup: volný

Markoušovická (Slavětínská) rozhledna

Rozhledna s nejzajímavějším výhledem přímo pod sebe. Skvěle by mohla konkurovat Stezce korunami stromů v Janských lázních. Okolní les je krásně pestrý a barevný, což oceníte hlavně na podzim.

Ačkoliv se rozhledna nachází velmi blízko rozhledně na Žaltmanu v Jestřebích horách, panorama z obou míst je velmi odlišné. Spatříte odsud celé východní Krkonoše (Rýchory) a část města Trutnova. Na druhé straně se zvedají Vraní hory. Pokud bych jako cíl výpravy měla volit mezi rozhlednou na Žaltmanu nebo nad Markoušovicemi, vypravím se sem na tu Markoušovickou.

• Souřadnice: 50.5754072N, 16.0122525E
• Nadmořská výška: 708 m n.m.
• Výška rozhledu: 18 m
• Počet schodů: 92
• Zpřístupnění rozhledny: 2014
• Vstup: volný

Rozhledna Kozinec

Nejobtížněji přístupná rozhledna. Na tuto rozhlednu na vrcholu telekomunikační věže se dostanete pouze v období několika sobot v teplejší části roku. Na jejím vrcholu se od roku jejího otevření 2009 zatím ocitl málokdo. Vzhledem k omezeným možnostem parkování je nejvhodnějším dopravním prostředkem na cestu sem kolo. Parkování pro cca 3 auta je možné na loučce hned u odbočky z hlavní silnice. V období dešťů bych se tu ale bála zapadnutí do bahna. My jsme šli z Horek u Staré Paky, aby byla procházka sem aspoň trochu delší. Parkování ve vesnici je bez problému, ale musím přiznat, cesta okolo hlavní silnice na Prahu není z nejpříjemnějších.

Z vrcholu rozhledny je jeden z nejhezčích výhledů na Krkonoše a stojí za to si sem zajít. Vzhledem k tomu, že Kozinec stojí přibližně stejně daleko od nejvýchodnější i nejzápadnější části hor, přehlédnete je téměř celé.

• Souřadnice: 50.5192061N, 15.5585936E
• Nadmořská výška: 596 m n.m.
• Výška rozhledu: 33 m
• Počet schodů: 165
• Zpřístupnění rozhledny: 2009
• Vstup: v určenou otevírací dobu

Raisova chata Zvičina

V mapách je Raisova chata udaná jako rozhledna. Budova stojí na majestátním vrcholu Zvičinského hřbetu, který dominuje celému svému okolí. Pravou rozhlednou však určitě není. Vydává se za ni prosklený prostor pod střechou v nejvyšším patře turistické chaty. Rozhledna má navíc tak špinavá okna, že by stejně zevnitř nebylo nic vidět.

Pokud dorazíte po svých nebo autem až na vrchol Zvičiny, pokračovat ve výstupu na rozhlednu vlastně ani moc nemusíte. Panorama Krkonoš se před vámi otevře už ze země. Nejlepší výhled budete mít z nedaleké sjezdovky.

• Souřadnice: 50.4549258N, 15.6945692E
• Nadmořská výška: 666 m n.m.
• Výška rozhledu: 10 m
• Počet schodů: 65
• Zpřístupnění rozhledny: 1926 (rekonstrukce 2010)
• Vstup: v určenou otevírací dobu
• Web: www.raisovachata.cz

Rozhledna Hořický Chlum

Rozhledna s dvojitým schodištěm. Byla zpřístupněna na vrcholu telekomunikační věže nad Hořicemi. Z jejího vrcholu je krásný výhled na malebný kraj Karla Jaromíra Erbena v Miletínské kotlině, na Zvičinský hřbet i na vzdálenější masiv Krkonoš.

Provozní doba rozhledny je pouze od května do října, proto mi její obrázek v tomto přehledu zatím chybí.

• Souřadnice: 50.3800753N, 15.6248467E
• Nadmořská výška: 409 m n.m.
• Výška rozhledu: 41,5 m
• Počet schodů: 142
• Zpřístupnění rozhledny: 1999
• Vstup: v určenou otevírací dobu
• Web: http://kct-horice.sweb.cz

Tichánkova rozhledna Tábor

Rozhledna s nejdelší historií. Na tomto místě stávala původně stavba dřevěná, která díky místnímu klimatu už po několika letech shnila a musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna. Až za celé jedno a půl desetiletí byla na tomtéž místě postavena rozhledna kamenná. Vedlejší turistická chata byla vybudována v pozdějších letech díky velké návštěvnosti věže.

Protože se nacházíme na druhém nejvyšším místě v Podkrkonoší (nejvyšší je nedaleký Kozákov), máme zde na dlani celé podhůří Krkonoš, Krkonoše, Kozákovský hřbet i východní část Českého Ráje. Jižní svah Tábora je porostlý bukovým lesem s příměsí dalších listnatých stromů jako javor klen nebo lípa. Na jaře a hlavně na podzim dodává pohádkovou atmosféru okolním lesům listí zbarvené do mnoha barevných odstínů.

• Souřadnice: 50.5091822N, 15.3684517E
• Nadmořská výška: 678 m n.m.
• Výška rozhledu: 26 m
• Počet schodů: 145
• Zpřístupnění rozhledny: 1911 (rekonstrukce 2007), na místě dřevěné rozhledny z roku 1888
• Vstup: v určenou otevírací dobu

Rozhledna na skokanském můstku nad Lomnicí nad Popelkou

Rozhledna, kde načerpáte nejvíc adrenalinu. Tato rozhledna je současně nejzajímavěji architektonicky provedená ve srovnání s jejími okolními sestrami. Vznikla při přebudování můstku K70. Nahoru stoupáte stejnou trasou, kterou museli překonat skokani na lyžích.

Zažijete pocit, jaké to je koukat dolů z lavice, odkud se skokani rozjížděli. Lepší je se u toho něčeho držet, aby se člověku nezamotala hlava. Stejně mrazivý budete mít i pocit v místě odraziště, když uvidíte pod sebou tu díru, kterou byste museli přeletět, kdybyste se nahoře odvážili rozjet.

Pokud budete mít lepší počasí, než jsem měla já při zdolávání tohoto můstku, na severní straně se budete moci pokochat výhledy na západní Krkonoše, na jihu už zažíná Český ráj s jeho špičatými kopci sopečného původu. Tuto rozhlednu má rozhodně smysl navštívit i za horší viditelnosti. Pocity při výhledu směrem pod sebe jsou tak intenzivní, že snadno předčí možnost rozhledu do okolní krajiny.

Doskočiště pod můstkem si užijí malé děti. Když vyběhnou nahoru, kam až jim to jejich odvaha dovolí, dolů se svezou po plastových kartáčích doskočiště. Na to, jak je svah v horní části prudký, nejede jim to nijak extrémně rychle. Alespoň tedy těm lehkým mrňouskům předškolního věku v bavlněných teplácích, které jsme měli možnost pozorovat. Brát ale malé děti nahoru je dost hard-core. Mezery mezi šprušlemi v zábradlí jsou ohromné. Propadne jimi i tučný dospělý. Nezvladatelné děti nahoru rozhodně neberte.

• Souřadnice: 50.5306581N, 15.3481672E
• Nadmořská výška: 586 m n.m.
• Výška rozhledu: 28 m
• Počet schodů: 112
• Zpřístupnění rozhledny: 2007
• Vstup: volný

Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě nad Semily

Rozhledna pro ty, kteří se bojí výšek. Stavba je téměř bezbariérová. K dokonalosti jí přebývá jediný dřevěný stupeň. Pokud byste neměli síly ho překonat, můžete se rozhlédnout z plochy před rozhlednou. Uvidíte do kraje téměř stejně dobře jako kdybyste vystoupali až na vrchol.

Nedaleko rozhledny můžete využít i dalších artefaktů, které se nám zachovaly po našem největším géniovi. Fotky z této rozhledny nebudu přikládat, abych vás nepřipravila o překvapení

• Souřadnice: 50.6126050N, 15.3603492E
• Nadmořská výška: 528 m n.m.
• Výška rozhledu: – 0,15 m
• Počet schodů: 0
• Zpřístupnění rozhledny: 2005
• Vstup: volný

Doplňující informace

rozhledny.webzdarma.cz Nejucelenější pravidelně aktualizovaný přehled rozhleden v celém Česku

Související příspěvky

---

---

---

---

---

---