Jak a čím krmit ptactvo v zimě? Pomáháme přikrmováním přírodě?

Přikrmování volně žijících ptáků během zimního období je oblíbená činnost v mnoha českých rodinách. Krásné je sedět za oknem a pozorovat opeřence, jak se handrkují o potravu a nacpávají si bříška. U mnohých z nás přispěla tato aktivita z dětských let k tomu, abychom si vytvořili kladný vztah k přírodě a k živým tvorům. Jak ale krmit ptáky tak, abychom jím tím neškodili?

Bezdomovec krmí ptáky
Krmení ptáků je široce rozšířená zábava různých vrstev společnosti

Ne každá potrava vhodná pro lidi je vhodná i pro ptáky. Ptačímu žaludku rozhodně neprospějeme slaným, sladkým, kořeněným ani zkaženým jídlem. Lidé jsou schopni krmit i plesnivým pečivem, zbytky cukroví od Vánoc, brambůrky…

Nevhodná potrava na krmítku
Piškoty jsou příkladem nevhodné potravy na krmítku

Nasypat do krmítka slunečnicová semínka nebo vlašské ořechy se zdá být naprosto v pořádku. Jen je potřeba dávat pozor, aby nebyly skladováním navlhlé a zplesnivělé. Zasypávejte raději menším množstvím a častěji, aby na krmítku nezůstávaly zbytky. Pokud přesto zůstanou, zlikvidujte je.

Odporné krmítko s ještě odpornějším obsahem uvnitř
Odporné krmítko s ještě odpornějším obsahem uvnitř

Další vhodná varianta je hovězí lůj. Bude to lákavá pochoutka třeba i pro strakapoudy. Pověste ho na místo, kam se na něj nedostanou kočky. Jediná nevýhoda tohoto krmiva je, že se nedá běžně sehnat ve všech řeznictvích.

Přikrmování hovězím lojem
Přikrmování hovězím lojem

V posledních letech jsou v našich supermarketech běžně dostání lojové koule. Jako příklad složení jsem si v lednu 2021 zdokumentovala koule z Lidlu: Ovesné vločky, hovězí lůj, pšeničné vločky, pšenice, jádra slunečnice, sojový olej. Je to takový obilím naředěný lůj. Ptákům tyto složky neublíží, i když asi ta pšenice bude ve formě bílé mouky. Ten sojový olej asi nebude úplně nejekologičtěji pěstovaná přísada a do ptačího krmení se může přidávat i geneticky modifikovaný. Koule s vhodnějším složením si můžete uplácat i sami doma. Využijte třeba receptu, který jsem objevila v příspěvku Ornitologické poradny na Slovensku.

Nevýhodou koulí jsou síťky, ve kterých se zavěšují. Lidé dokážou pověsit kouli, ale po jejím zkonzumování se neobtěžují odklidit prázdný obal. V lepším případě visí několik let nevzhledně na stromech. V horším případě ho sfoukne vítr na zem. Tam svou vůní přitahuje některé další živočichy, například drobné šelmy. Ty mohou plastový pozůstatek omylem pozřít nebo se do něj i zamotat. Ideální je umisťovat koule bez sítěk do zásobníků k tomuto přímo určených.

Lojové koule
Při krmení lojovými koulemi je vhodnější nepoužívat plastové síťky nebo je aspoň po spotřebování obsahu odklidit.

Chcete nabídnout ptákům opravdovou delikatesu? Pořiďte si domů chov moučných červů. Tyto larvy potemníka budou vítaným zpestřením jednotvárné slunečnicové stravy. Obsahují velké množství bílkovin a málo tuku. Červy běžně seženete ve zverimexech. Prodávají se dva druhy. Větší jsou příliš teplomilní a s cenou okolo tří korun za kus i příliš drazí. Menší druh je u nás původní a odolnější vůči chladu. Tyto kupte a krmte při teplotách nad bodem mrazu. Nabízejte pouze takové množství, jaké ptáci rychle zkonzumují.

Červy, které nezkrmíte, uložte do plastového boxu s kousky kartonů od vajíček. Můžete se je doma pokusit i namnožit. Jako jejich potravu používám směs vloček, sunaru a kočičích granulí s přídavkem tvrdší zeleniny jako zdroje vody. Tito domácí mazlíčci vyžadují minimum péče. Stačí jim doplňovat jídlo, čas od času oddělovat vyloučený odpad a v pravidelných intervalech odebírat červy jateční velikosti.

Různé zdroje doporučují i jiné krmení, například mák, konopná semena, ovesné vločky a nastrouhanou mrkev. Když jsme ještě mívali krmítko, všechna tato potrava ale zůstávala netknutá. Další druhy olejnatých semen nemám osobně vyzkoušené.

Krmíme sýkorky nebo krmíme sýkorkama? Krmítka jsou oblíbeným cílem lovu krahujců. Jsou to dravci velikosti poštolky a specializují se na lov ptáků. Když se všichni návštěvníci krmítka naráz zvednou, je přítomnost krahujce v okolí velice pravděpodobná. Obzvlášť v oblibě má místa, kde si může při lovu kořist snadno zahnat do kouta. Nezřídka se při tom stane, že se polekaní ptáci rychle rozletí a narazí do oken domu. Omráčeného nebo mrtvého ptáka na zemi si už ale krahujec nevšímá. Loví jenom živou potravu. Krmení sýkorkama je vzrušující podívaná!

Na co si dávat na krmítkách pozor?

Aby se krmítko pro ptáky nestalo krmítkem našich domácích mazlíčků, je vhodné ho proti těmto predátorům zabezpečit. Nejvíc zranitelná jsou krmítka ve formě zásypů. To je stříška nad zemí, pod kterou neprší a nepadá sníh. Takto přikrmují myslivci bažanty. Podobně snadno mohou šelmy ulovit ptáky, kteří se krmí na zemi pod krmítkem tím, co z něj vyházeli zvonci nebo vrabci.

Ani v horním patře krmítka není úplně bezpečno. Kočka dokáže vyšplhat po kůlu, který ve většině případů podepírá boudičky s krmením. Tady pomůže ostnatý drát nebo plechový trychtýř po obvodu. Občas narazím i na konstrukčně zajímavá řešení. Snad majitelům i v tomto provedení fungují.

Originální konstrukce ochrany krmítka proti kočkám
Originální konstrukce ochrany krmítka proti kočkám

Krmítka se mohou stát i zdrojem chorob, jako jsou například ptačí neštovice, zánět spojivek, aspergilóza, kokcidióza, salmonelóza a trichomonóza. Právě zde se na malé ploše vyskytuje větší množství ptáků pohromadě a choroby nebo parazité se tak snáze přenáší.

Poslední ze zmíněných nákaz, trichomonóza, je v poslední době nejdiskutovanější. Způsobuje ji drobný prvok bičenka drůbeží, který se mezi ptáky šíří přímým kontaktem. Trvalým zdrojem infekce jsou holubi. Napadá i všechny pěnkavovité druhy a nejčastější se projevuje u zvonků zelených.

Infikované zvíře vypadá nezdravě, je apatické a má načepýřené peří. Paraziti se ve velkém množství vyskytují v jeho jícnu. Nemoc takto znemožní ptáku přijímat potravu a ten následně uhyne. Pro lidi ani pro žádné jiné savce není tato bičenka nebezpečná.

Pokud v blízkosti krmítka pozorujeme jedince s takovýmto chováním, je potřeba ihned přestat krmit, aby se nákaza dál nerozšiřovala. Bičenky naštěstí nevydrží mimo ptačí tělo víc než několik hodin, protože je zabíjí kontakt se vzdušným kyslíkem.

Bičenka se k nám rozšířila přes Skandinávii z Anglie. Tam je zvykem přikrmovat po celý rok. A to šíření parazita napomáhá. Úbytek zvonků je v posledních letech znatelný. Podle výsledků sčítání ptáků JPSP jsme za 40 let přišli přibližně o polovinu populace zvonků. Nákaza bičenkou v tomto poklesu jistě nebude jedinou příčinou, její podíl však nebude zanedbatelný.

Úbytek zvonků zelených
Úbytek zvonků zelených. Z výsledků Jednotného programu sčítání ptáků ČSO

Argumenty pro a proti přikrmování

Na téma vhodnosti nebo nevhodnosti přikrmování ptáků bylo zatím provedeno velmi málo studií. Většina z nich zkoumala jediný ptačí druh. Nikdo zatím nedokáže spolehlivě říci, jaké má krmení vliv na celý ekosystém. Souhrn hlavních vědeckých poznatků nabízí například weby blog.nature.org (Winter Bird Feeding: Good or Bad for Birds?) nebo earth.com (Feeding birds in winter: helpful or harmful?). Aby byla umožněna konstruktivní debata mezi zastánci obou protichůdných názorů, bude potřeba provést ještě mnoho bádání.

I přes všeobecně rozšířené veřejné mínění patřím k odpůrcům nadměrného krmení. Jaké úvahy mě vedou k tomu, abych zastávala tento antikrmítkářský postoj? Napadá mě hned několik argumentů, které mluví proti.

Neškodí přírodě krmení slunečnicí? Rozlehlé lány této plodiny se u nás pěstují převážně v rovinatých úvalech jižní Moravy. Takto osetá pole jsou velmi náchylná k vodní i větrné erozi. Nebylo by pro přírodu lepší, kdybychom místo slunečnice na krmení vysadili větrolamy a remízky? Nebo co kdybychom nechali jeden rok půdu úplně odpočinout? Neprospějeme tím řadě dnes už vzácných polních druhů ptáků, které potřebují naši podporu daleko víc než běžní návštěvníci krmítek?

Lán slunečnice
Lán slunečnice, Malá Haná

Mají ještě bohatě přikrmovaní ptáci důvod si v zimě shánět potravu sami? Proč by vyzobávali semínka plevelů nebo se pracně snažili vyhledávat pod kůrou stromů hmyzí škůdce? Ptáci už se nemusí namáhat, aby se nasytili. A my potom jednoduše nakoupíme chemii proti všem nezvaným hostům v našich zahradách, lesích i domácnostech.

Nestanou se ptáci na našem přikrmování úplně závislí? Když procházím v zimním období městem a mapuji ptáky při Liniovém sčítání druhů, mimo krmítka téměř nic nelétá. Dovedla by se takto zlenivělá ptačí populace ještě přes zimu uživit sama, kdyby nastal nějaký zvrat a lidstvo by s přikrmováním úplně skončilo? Dokážou si ptačí populace v budoucnosti ještě nahledat přirozenou potravu sami, když nebudou mít příležitost odkoukat tuto dovednost od předchozích generací? Neklesnou stavy některých ptáků s další změnou hospodaření tak prudce, jako se to stalo v posledních desetiletích například chocholoušům?

Podporujeme našim krmením opravdu vhodné druhy, které to potřebují k přežití? Čím pomůžeme přírodě, když zimu přečká nadbytek divokých kachen? Nemůžou tyto březňačky na jaře vytlačovat ostatní vzácnější druhy, které se v zimě nepřecpávají rohlíky?

Doplňující informace

Ptačí krmítka – jaké vybrat, kam umístit, na co si dát pozor – video Petra Dobrého, ve kterém nás seznámí s různými typy krmítek. Pomůže s výběrem pro různé možnosti umístění a přidá varování, na co si u přikrmování dát pozor.

Dokrmování ptáků – video Petra Dobrého s ukázkami dalších možných druhů krmiva pro ptáky – koláče, peletky, koule bez sítěk. Ukázka méně obvyklých typů krmítek: na suchý zip, drátěné konstrukce na koláče, krmítka na peletky

Související příspěvky