Krkonošské nářečí

Krkonošské nářečí

Z krkonošského nářečí se do dnešní doby zachovaly pouze střípky. Používá se hlavně v obcích, které byly vždy převážně české – na Vysocku a v okolí Pasek nad Jizerou v západní části Krkonoš. Kerkonošskou mluvu můžeme ještě tu a tam zaslechnout u starší generace žijící v Křížlicích, Stromkovicích, v Roudnici, v Bratrouchově, na Benecku a v Mrklově.

I u nejmladší generace se ještě zachovalo používání některých typických koncovek. Nezřídka zaslechnete slovní spojení jako tátovo boty, pod postelej, dej to bratroj… Ale místní dialekt není zdaleka tak výrazný jako v regionech moravského pohraničí.

Krkonošský a podkrkonošský dialekt je bohatý na označení místních jídel. Mnohá z nich se stále vaří a jejich pojmenování se stále udržují v aktivní slovní zásobě současných obyvatel hor a podhůří.

Nejrozšířenější větička v kerkonošštině se běžně vyskytuje na mnoha poutačích před hospůdkami a restauracemi. A není jí nic jiného než výzva „Příďte pobejt!

Následující znaky a příklady používaných slov jsou převzaté z knih Marie Kubátové, Amálie Kutinové a Jiřího Marholda nebo z rozhlasového vyprávění vrchlabské redaktorky Českého rozhlasu Elišky Pilařové, lidové vypravěčky Slávky Hubačíkové a spoluzakladatele Kabinetu kerkonošské slovesnosti Tomáše Hájka.

Typické znaky kerkonošské mluvy

Infinitiv na konci s ť – hráť, najísť, udělať, miť, piť, chlastať

Krátké vložné vsuvné e před r a l – Kerkonoše, Verchlabí nebo Verchláb, smerky, perdel (pedel), tervať, muderlant, perní (první), šeterný, rozterhaný, perst, kerk, persa, perkno, berzo, serce, verchnost, kaberňák, hernec, sernka, verch, terch, kermení, perdlajs, dertek, deršková, zmerzlý, opaterný, merknouť, herkať; selza, pelný, mysel, mels, velk

zdvojené ll místo dl – umyvallo, velle, mejllo, spallo, (mejllo spallo velle umejvalla), sellák, kallec (tkadlec), jillo, prállo, spravellivost, polle, divallo, molliť se, tollencto, kulla, selli, nulle, villička, billo

zdvojené nn místo dn – snanno, zenník, najennou, pořánnej, jenna, honně, paránní, polenne, nnes

u místo v – vopraudu, neujeďať, dřiu, děuče (diučiště), zauře, uostat (zůstat), zrouna, varouně, kerchou, sliuka, kořauka, ušechno, houno, protiuný, poudať, poliuka, pruní (první), uždycky, diu, čloujek, dáuný, přestáuka, šeuci, ušelijaký, slaunost, pouětří, chlíu, učelař, koneu, tetřeu

je místo vě (v se vypouští) – sjet (svět), dje, sjetiť, zjedavá, sjetlo, kjet, kjeten

pozůstatek tvrdého ł, výslovnost mezi l a u – był (byu), łžice (užice)

ej místo i/y, uprostřed po sykavkách a na konci slov – zejma, sejkory, kozej sejra, s rejžej

přípona -ové místo -i – hošové

chybějící přípona -í u sloves – daj, maj, vejskaj

přípona -oj místo -ovi – bratroj

přípona -iště – masiště, vejciště, děvčiště, chlebiště, houbiště, jabčiště, piviště, víniště, kafiště, sněžiště, moučiště, kabátiště, čeliště, psiště, kočiště, koziště, baračiště, troubiště

ou místo ú na začátku slova– outerý, outrata, ouřad, oukol, oul, oupelněk, oučinný

v na začátku slova – vod, vono, vobraz, vosoba, voči, vosum, voltář, vocas, vobloha, votočiť, vostať (zůstat), vobyčejný, vostrý, vobráceně

zkracování (kontrakce) – pote (pojďte), pudu (půjdu), ňáký (nějaký), uďál (udělal), oďál (oddělal), tříkať (stříkat), eště (ještě), depa (kdepak), kdák (kdopak), cák (copak), ít (jít), třá (třeba), uďálo (udělalo)

přídech po k jako v němčině – kcherluben, kchór

Slovníček krkonošských slov

Jídlo

  • anýzouka – anýzová kořalka
  • bandorák – bramborák
  • bandory – brambory
  • bejlí – byliny
  • brdlajz – slaná buchta z kynutého těsta s masem a zeleninou
  • certle – karamel
  • couračka – zelná polévka
  • cucvárka – povidlová omáčka
  • damfouka – mouka
  • dolky – vdolky
  • dumlík – tuřín
  • hlavatiště – hlávka zelí hlavatky
  • hořcouka – hořcová kořalka
  • hořčák – kozí sýr ostré chuti
  • hubouec – houbovec
  • chlapice – tužebník
  • chlebouník – zapečený strouhaný chleba rozmočený v mléce s vrstvami škvarků a cibule
  • iternice – jitrnice
  • kantoráky – knedlíky se švestkama
  • koroptve střílené motykou – brambory
  • kořalice – kořalka
  • krušníky – bochníčky zadělávané z černé mouky
  • kuchmoch – kaše
  • měkovec – čerstvě upečený chleba
  • moumelich – rozředěná maková nádivka do buchet, do které se namáčela štědrouvnice (ztvrdlá vánočka)
  • podplamenice – menší placky pečené z chlebového těsta
  • prnik – perník
  • ramfulec – velký kus ukrojeného chleba
  • rozpeky se sralkama – tradiční štědrovečerní jídlo, placky z chlebového těsta se švestkama
  • rymbulice – polévka z dumlíku
  • sejkory – bramboráky
  • sliua – švestka
  • slivouka – polévka ze sušených švestek
  • sralky – švestky
  • šiškouka – šišková kořalka
  • šlejšky – špalíčky z bramborového těsta
  • šprachanda – omáčka ze sušeného ovoce, medu a koření
  • štamfanec – velký kus ukrojeného chleba
  • štědrounice – sladké kynuté vánoční pečivo
  • švestkovačka – omáčka ze sušených švestek
  • točenice – spirálky z chlebového těsta
  • truňk – nápoj
  • vodvárka – omáčka z uvařeného sušeného a prolisovaného ovoce
  • vokurčata – okurky
  • vomasta – náplň do koláčů a buchet ze sušeného ovoce
  • vopich – libeček

Zvířata

  • cácorka – konipas
  • cumerlík – kůzle
  • hořčák – pěnkava jikavec (chutná hořce)
  • kůtě – kotě
  • rajčár – nějaký druh ptáka
  • zajc(i) – zajíc(i)

Ostatní

  • kale – dobře
  • poudat – povídat
  • přitrefuňk – krátké humorné vyprávění, co se kde přitrefilo. Popisuje skutečné události skutečným lidem.
  • poudačka – podobné jako přitrefuňk, je delší a součástí může být i několik přitrefuňků. Nemusí se úplně zakládat na pravdě.
  • vhačka (uhačka) – smyšlený příběh pro pobavení
  • pobejtky
  • pobejtníci
  • havrlanti – děti
  • círa – dcera
  • čloujek – člověk
  • dřeváč – dřevorubec
  • užice – lžíce
  • puklice – poklice
  • plechouec – plechovka
  • štráfek – řádek na poli
  • handra – hadr
  • belík – kýbl
  • pajšel – žaludek
  • čucha – bačkora, obvaz
  • svahouka – hůl na lyže, když se používala jen jedna. Nebo hůlka, kterou používají staré babky při chůzi.
  • kůsa – kosa
  • růsa – rosa
  • podzimek – podzim
  • čemerskej – čiprný
  • prajskej – pražský
  • jermek – jarmark
  • lepčí – lepší
  • menčí – menší
  • bouchoř – horní zmrzlá vrstva sněhu
  • cacnej – nedočkavý
  • merkváče – slabé stromky, smrky
  • horák – obyvatel hor
  • kraják – obyvatel kraje pod horami
  • hózny – kalhoty
  • vošpláchnouť – omýt
  • uklohtiť – uvařit
  • kejdať – kydat
  • odpůldne – odpoledne
  • petrolka – petrolejka
  • rampel – hluk, hlučný zvuk
  • prasecky – hrozně, šíleně (prasecký počasí), přeprasecky
  • putel – pytel
  • porychtovať si – vyrobit si; připravit
  • viďát se – vidět se
  • bačičky – bačkory
  • cumerlík – kůzle
  • třeua – střeva
  • dojč – německy
  • umrlej – mrtvý
  • mak – hmat
  • kerchou – hřbitov
  • ďálo – dělalo
  • svarba – svatba
  • svaremní – svatební
  • průba – zkouška
  • špejchar – zámek
  • japak – jakpak
  • kerý – který
  • třevíce – střevíce
  • falář – farář
  • lumeráci?
  • plyskyřice – pryskyřice
  • meno – jméno
  • lychtář – rychtář
  • cák – copak
  • třecha – střecha
  • kamnouec – kamna
  • hdy – kdy
  • cezák – cedník
  • machometán – muslim
  • recepis – recept
  • líky – léky
  • kládynet – klarinet
  • šémrůn – záchod
  • Rokennice – Rokytnice

Doplňující informace

Krkonošské názvosloví, o původu názvů krkonošských obcí, Tomáš Novotný

Krkonošské přitrefuňky, vtipné lidové příběhy i specifické podkrkonošské nářečí oživují ochotníci divadelního spolku Krakonoš. Vypráví převážně Svatava Hejralová a Martin Hnyk z divadelního spolku Krakonoš, pořad Folklorika, Česká televize

Jak upravuji krkonošské poudačky, Marie Kubátová

 Jak Krakonoš ďál pořádek mezi zamilovanejma, Marie Kubátová

Slovník podkrkonošského nářečí – vč. CD (Jarmila Bachmanová)

Související příspěvky