Krkonošské nářečí

Krkonošské nářečí

Z krkonošského nářečí se do dnešní doby zachovaly pouze střípky. Používá se hlavně v obcích, které byly vždy převážně české – na Vysocku a v okolí Pasek nad Jizerou v západní části Krkonoš. Kerkonošskou mluvu můžeme ještě tu a tam zaslechnout u starší generace žijící v Křížlicích, Stromkovicích, v Roudnici, v Bratrouchově, na Benecku a v Mrklově.

I u nejmladší generace se ještě zachovalo používání některých typických koncovek. Nezřídka i u nejmladší generace zaslechnete slovní spojení jako tátovo boty, pod postelej, dej to bratroj…

Nejrozšířenější větička v kerkonošštině se běžně vyskytuje na mnoha poutačích před hospůdkami a restauracemi. A není jí nic jiného než výzva „Příďte pobejt!

Ukázky z krkonošského nářečí

Následující úryvky jsem vybrala z knihy Krakonošův rok od Amálie Kutinové a Marie Kubátové. Obsahuje soubor folklorních textů, které autorky zdokumentovaly z vyprávění krkonošských horáků a převedly do psané formy. Sbírka byla poprvé vydána v padesátých letech 20. století.

Poudačka o počasí

Krakonoš přičichl a pokejval: „Namoutě, že bych si dal helt. Nejspíš se mi z tvýho vyprávnění chytil fancár melhy za kerkem a zebe mě v tejle.“ Přihnul si, vsterčil putylku s pašovanou kořaukou do šosu a z druhý kapsy vytáh klíč vod jarmary s počasím. „Vyhráls,“ prohlásil toho Pašernácla vítezem v turnaji vhářů. „Potřebuju se vyspať v teple,“ poudal tý kumpaniji zápasníků. „Cák mám pořád jen sloužiť, jak si kdo co s počasím vinšuje. Tak si to na čásek zkuste s počasím sami.“

Jak šlo Anče Brabcovo s pacholkem do Semil na pouť

„A koupím Ti mordgešicht. Loňskýho roku tam prodával jeden strejc mordgešichty po krejcaru. Bylo to vo tý mnohonásomný vraždě u Berna. Strejc seďal na kysínce a jenno takový ďuče hralo na harfu a zpívalo při tom. Fajnově to vytahovalo do vejšky a ušecky ženský vokolo brečaly. Von ten vrah zamordoval celou svou familiji z hladu a bídy.“

Boty Tanculky

Sjetnicej se táhla rajská vůně. Táhla se vod kastrolu, kde šeučinka čímsi míchala. „Nevařím jablečný povilla, míchám rajskej pop,“ řekla poutníkům, když jim nabílla polstrovanou žilli. „Na pop máme zlacenej štandlik,“ to řekla a do kastrolu ji ukápla selza.

Kalcouská bída

„Takhle nám na horách pšenice nepokvete, poudal Luciper na jenný valný hromadě. My si tam na ně musíme políknouť! A kázal po horách rozházeť čerí vejce. Dyť on si ňákej některý přeci sebere. Ani vám nepovím, kerej nešťastník to uďál, esli Francek nebo Vacek, jeden sebral to zatrachtilý vejce do uzlíku mezi podhoumníky, kuželáky a klouzky. Řibků se ten čas mnoho nerodilo, tak bral ušecko naporád, co v háji rostlo, a tak sebral taky to vejce, aby mu v uzlíku nadskočilo.

Poudačka vo Frantíškách

Když vyřezával svatý tři krále, poudal králi Baltazaroj: Ty černej vod slunce, já vod uhelnýho mouru. Proč by nemoh mezi betlemákama putovať i uhlíř? A cák neseš ty? – Králům Kašparoj a Melicharoj uďál řezbář každýmu truhličku na zlato, na poklady, jako mají v kostele kasičku na ofěru a milodary. Mně stačí pajtlík jako na tabák, poudal král Melichar. Nesu kadillo. To jsou selzy stromů. Lidi v honbě za krejcarem kácejí stromy a vobracejí moji domovinu v poušť. Tak nesu králoj sjeta selzy stromů, aby zakročil.

Typické znaky kerkonošské mluvy

Další ukázky, znaky a příklady používaných slov jsou převzaté opět z knih Marie Kubátové a Amálie Kutinové, dále pak od Jiřího Marholda nebo z rozhlasového vyprávění vrchlabské redaktorky Českého rozhlasu Elišky Pilařové, lidové vypravěčky Slávky Hubačíkové a spoluzakladatele Kabinetu kerkonošské slovesnosti Tomáše Hájka.

Infinitiv na konci s ť – hráť, najísť, udělať, miť, piť, chlastať

Krátké vložné vsuvné e před r a l – Kerkonoše, Verchlabí nebo Verchláb, smerky, perdel (pedel), tervať, muderlant, perní (první), šeterný, rozterhaný, perst, kerk, persa, perkno, berzo, serce, verchnost, kaberňák, hernec, sernka, verch, terch, kermení, perdlajs, dertek, deršková, zmerzlý, opaterný, merknouť, herkať; selza, pelný, mysel, mels, velk, zerní, melha

zdvojené ll místo dl – umyvallo, velle, mejllo, spallo, sellák, kallec (tkadlec), jillo, prállo, spravellivost, polle, divallo, molliť se, tollencto, kulla, selli, nulle, villička, billo, pollaha, herllo, přellena

zdvojené nn místo dn nebo mn – snanno, zenník, najennou, pořánnej, jenna, honně, paránní, polenne, nnes, darenník

u místo v – vopraudu, neujeďať, dřiu, děuče (diučiště), zauře, uostat (zůstat), zrouna, varouně, kerchou, sliuka, kořauka, ušechno, houno, protiuný, poudať, poliuka, pruní (první), uždycky, diu, čloujek, dáuný, přestáuka, šeuci, ušelijaký, slaunost, pouětří, chlíu, učelař, koneu, tetřeu, volauka

je místo vě (v se vypouští) – sjet (svět), dje, sjetiť, zjedavá, sjetlo, kjet, kjeten

pozůstatek tvrdého ł, výslovnost mezi l a u – był (byu), łžice (užice)

ej místo i/y, uprostřed po sykavkách a na konci slov – zejma, sejkory, kozej sejra, s rejžej

přípona -ové místo -i – hošové

chybějící přípona -í u sloves – daj, maj, vejskaj

přípona -oj místo -ovi – bratroj

přípona -iště – masiště, vejciště, děvčiště, chlebiště, houbiště, jabčiště, piviště, víniště, kafiště, sněžiště, moučiště, kabátiště, čeliště, psiště, kočiště, koziště, baračiště, troubiště, mračiště, hrabišťata, kohouťata, očišťata

ou místo ú na začátku slova– outerý, outrata, ouřad, oukol, oul, oupelněk, oučinný

předpona v- na začátku slova – vod, vono, vobraz, vosoba, voči, vosum, voltář, vocas, vobloha, votočiť, vostať (zůstat), vobyčejný, vostrý, vobráceně

zkracování (kontrakce) – pote (pojďte), pudu (půjdu), ňáký (nějaký), uďál (udělal), oďál (oddělal), tříkať (stříkat), eště (ještě), depa (kdepak), kdák (kdopak), cák (copak), ít (jít), třá (třeba), uďálo (udělalo)

přídech po k jako v němčině – kcherluben, kchór

Krkonošské hromování, pohádka z roku 1971 v krkonošském nářečí

Slovníček krkonošských slov

Jídlo

Krkonošský a podkrkonošský dialekt je bohatý na označení místních jídel. Mnohá z nich se stále vaří a jejich pojmenování se stále udržují v aktivní slovní zásobě současných obyvatel hor a podhůří.

  • anýzouka – anýzová kořalka
  • bandorák – bramborák
  • bandory – brambory
  • bejlí – byliny
  • brdlajz – slaná buchta z kynutého těsta s masem a zeleninou
  • certle – karamel
  • couračka – zelná polévka
  • cucvárka – povidlová omáčka
  • damfouka – mouka
  • dolky – vdolky
  • dumlík – tuřín
  • hlavatiště – hlávka zelí hlavatky
  • hořcouka – hořcová kořalka
  • hořčák – kozí sýr ostré chuti
  • hubouec – houbovec
  • chlapice – tužebník
  • chlebouník – zapečený strouhaný chleba rozmočený v mléce s vrstvami škvarků a cibule
  • iternice – jitrnice
  • kantoráky – knedlíky se švestkama
  • koroptve střílené motykou – brambory
  • kořalice – kořalka
  • krušníky – bochníčky zadělávané z černé mouky
  • kuchmoch – kaše
  • měkovec – čerstvě upečený chleba
  • moumelich – rozředěná maková nádivka do buchet, do které se namáčela štědrouvnice (ztvrdlá vánočka)
  • podplamenice – menší placky pečené z chlebového těsta
  • poliuka – polévka
  • prnik – perník
  • ramfulec – velký kus ukrojeného chleba
  • rozpeky se sralkama – tradiční štědrovečerní jídlo, placky z chlebového těsta se švestkama
  • rymbulice – polévka z dumlíku
  • sejkory – bramboráky
  • sejra – sýr
  • sliua – švestka
  • slivouka – polévka ze sušených švestek
  • sralky – švestky
  • šiškouka – šišková kořalka
  • šlejšky – špalíčky z bramborového těsta
  • šprachanda – omáčka ze sušeného ovoce, medu a koření
  • štamfanec – velký kus ukrojeného chleba
  • štědrounice – sladké kynuté vánoční pečivo
  • švestkovačka – omáčka ze sušených švestek
  • točenice – spirálky z chlebového těsta
  • truňk – nápoj
  • vodvárka – omáčka z uvařeného sušeného a prolisovaného ovoce
  • vokurčata – okurky
  • vomasta – náplň do koláčů a buchet ze sušeného ovoce
  • vopich – libeček

Zvířata

  • cácorka – konipas
  • cumerlík – kůzle
  • fták – pták
  • hořčák – pěnkava jikavec (chutná hořce)
  • kůtě – kotě
  • rajčár, rajčárka – pěnkava
  • zajc(i) – zajíc(i)

Osoby

  • círa – dcera
  • čloujek – člověk
  • dřeváč – dřevorubec
  • falář – farář
  • havrlanti – děti
  • horák – obyvatel hor
  • kraják – obyvatel kraje pod horami
  • lychtář – rychtář
  • machometán – muslim
  • muský – muž
  • panímáma – tchýně
  • pantáta – tchán
  • pobejtníci – účastníci pobejtek

Věci, podstatná jména

  • bačičky – bačkory
  • belík – kýbl
  • bouchoř – horní zmrzlá vrstva sněhu
  • cezák – cedník
  • čucha – bačkora, obvaz
  • handra – hadr
  • hózny – kalhoty
  • jarmara – almara
  • jermek – jarmark
  • kamnouec – kamna
  • kerchou – hřbitov
  • kládynet – klarinet
  • kůsa – kosa
  • líky – léky
  • mak – hmat
  • meno – jméno
  • merkváče – slabé stromky, smrky
  • pajšel – žaludek
  • pajtlík – pytlík
  • petrolka – petrolejka
  • plechouec – plechovka
  • plyskyřice – pryskyřice
  • pobejtky – společenská aktivita, u někoho někde pobejt, posedět a popoudat
  • podzimek – podzim
  • poudačka – podobné jako přitrefuňk, je delší a součástí může být i několik přitrefuňků. Nemusí se úplně zakládat na pravdě
  • průba – zkouška
  • přitrefuňk – krátké humorné vyprávění, co se kde přitrefilo. Popisuje skutečné události skutečným lidem
  • puklice – poklice
  • putel – pytel
  • rampel – hluk, hlučný zvuk
  • recepis – recept
  • Rokennice – Rokytnice
  • růsa – rosa
  • smerčí – smrčina
  • svahouka – hůl na lyže, když se používala jen jedna. Nebo hůlka, kterou používají staré babky při chůzi
  • svarba – svatba
  • šémrůn – záchod
  • špejchar – sklad na obilí
  • štamperleť – štamprle
  • šturem – hřmot
  • štráfek – řádek na poli
  • třevíce – střevíce
  • třecha – střecha
  • třeua – střeva
  • vhačka (uhačka) – smyšlený příběh pro pobavení
  • užice – lžíce

Ostatní

  • cacnej – nedočkavý
  • cák – copak
  • čemerskej – čiprný
  • dojč – německy
  • ďálo – dělalo
  • hdy – kdy
  • japak – jakpak
  • juž – už
  • kale – dobře
  • kerý – který
  • kejdať – kydat
  • lepčí – lepší
  • menčí – menší
  • nešť – nechť
  • odpůldne – odpoledne
  • porychtovať si – vyrobit si; připravit
  • poudať – povídat
  • prachsecky – hrozně, šíleně (prachsecký počasí), přeprachsecky
  • prajskej – pražský
  • svaremní – svatební
  • toceví – toť se ví
  • tulleta – tato
  • uklohtiť – uvařit
  • umellčí – umrlčí
  • umrlej – mrtvý
  • viďát se – vidět se
  • vošpláchnouť – omýt

Prozatím nepřeložené výrazy

  • jennušky – ?
  • klauče – ?
  • lumeráci – ?
  • máchorka – ? (asi nějaký druh tabáku)
  • ofěra – ?
  • rampola – ?
  • sobotales – ?

Víte, co znamená některý z nepřeložených výrazů? Mám v některém překladu chybu? Napište mi to!

Doplňující informace

Krkonošské názvosloví, o původu názvů krkonošských obcí, blog Tomáše Novotného

Krkonošské přitrefuňky, vtipné lidové příběhy i specifické podkrkonošské nářečí oživují ochotníci divadelního spolku Krakonoš. Vypráví převážně Svatava Hejralová a Martin Hnyk z divadelního spolku Krakonoš, pořad Folklorika, Česká televize

Jak upravuji krkonošské poudačky,článek v časopise Český lid z roku 1957, Marie Kubátová, k přečtení je třeba se registrovat

Jak Krakonoš ďál pořádek mezi zamilovanejma, článek na webu kulturni-noviny.cz, převzato z knihy Marie Kubátové: Krakonošův hernec, Československý spisovatel, 1972

Slovník podkrkonošského nářečí – kniha Jarmily Bachmanové, momentálně ale už vyprodaná

Česko-německý slovník – pro vyhledávání výrazů z němčiny, vytvořil Ústav pro jazyk český

Související příspěvky