Kotelní jámy

Chráněné rostliny Krkonoš najdeme často v ledovcových karech

V Krkonoších najdeme přes 1200 druhů cévnatých rostlin. Mnohé z nich patří k velmi vzácným a unikátním pro Česko i pro naše hory. Které z nich jsou úplně nejvzácnější? Na tuto otázku by mi mohl pomoci odpovědět seznam chráněných druhů. V dostupné literatuře jsem však žádný takovýto kompletní výčet nenašla. A tak jsem si ho tedy sestavila sama.

Jak jsem tvořila seznam chráněných druhů?

Z vyhlášky Ministerstva životního prostředí 395/1992 Sb. jsem zkopírovala všechny chráněné rostliny. Podle údajů z nálezové databáze Pladias jsem z nich vyfiltrovala ty, které stále v Krkonoších rostou. Vyřadila jsem druhy vyhynulé i ty pravděpodobně vymizelé, které v tomto století ještě nikdo nenašel. Pokud by se přesto jednotlivé kusy v následujících letech objevily, s velkou pravděpodobností stejně vymřou v následujících dekádách.

Možná má slova vyzní hodně cynicky, ale klimatická změna se ani našim horám nevyhýbá. Postupné oteplování má na chladnomilnou květenu zásadní vliv a vzácné horské druhy se budou spíš vytrácet, než aby jich přibývalo.

Poslední 23. verze vyhlášky je z 1. 8. 2018, a přesto nedrží krok s posledními poznatky přírodních věd. Spousta druhů se ve vědeckém světě přizpůsobila své pojmenování novým objevům. Legislativa tedy chrání mnohé druhy, které podle pojmenování vlastně ani neexistují.

Mezi chráněnými druhy chybí většina endemitů. Konkrétně mám na mysli třeba jestřábníky. Ty paradoxně chráněné nejsou vůbec, přestože Krkonoše jsou jediným místem na světě, kde se některé z nich vyskytují.

Přesnější pohled na vzácnost a míru ohrožení jednotlivých druhů nabízí Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Černý seznam obsahuje druhy vyhynulé a nezvěstné, červený seznam druhy vzácné a ohrožené. Byl sestaven v roce 2009 a obsahuje údaje pro českou i polskou stranu hor.

Jak se orientovat v následujícím textu?

Ve vytvořeném druhovém seznamu chráněných rostlin jsem ponechala na prvním místě pojmenování převzatá z legislativy. Pro lepší orientaci následuje v závorce i název, který botanici aktuálně používají.

Představení druhů začíná ohroženými rostlinami, následují silně ohrožené a až na konci uvádím ty ohrožené kriticky. Je to z důvodu, že většinu rostlin „pouze“ ohrožených může běžný návštěvník hor spatřit, aniž by porušil pravidla omezení vstupu do některých částí národního parku. Silně ohrožené druhy už tak často neobjevíme, ale úplně nemožné to také není. Kriticky ohrožené žijí převážně v karech nebo na rašeliništích, kam je nám běžným návštěvníkům hor vstup zapovězený.

Druhy, které jsem měla možnost vidět v Krkonoších na vlastní oči, jsou zvýrazněné podtržením. U nich máte velkou šanci, že je v horách najdete i vy. Některé druhy se mi povedlo v přírodě i fotograficky zdokumentovat. Obrázky těch nejohroženějších rostlin jsou však pořízené ve vrchlabské genobance, o kterou se starají botanici z KRNAP. Doporučuju ji v některém z příštích dnů otevřených dveří navštívit. Uvidíte tam mnohé vzácné květy, které v horách na vlastní oči nikdy nespatříte.

Ohrožené druhy rostlin

Kapradiny, plavuně a přesličky

Hadilka obecná (hadí jazyk obecný) – Kapradina tvarem podobná květu kaly. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. V Červeném seznamu zařazený jako kriticky ohrožený. Zamokřené louky.

Hadí jazyk obecný
Hadí jazyk obecný pěstovaný v genobance Vrchlabí

Pérovník pštrosí – Mohutná kapradina. Vlhká stinná stanoviště na několika místech v podhůří.

Plavuň pučivá – Horské jehličnaté lesy, hojná.

Plavuň pučivá, Černá hora
Plavuň pučivá, Černá hora

Plavuník Zeilerův – Převážně druhotná stanoviště na sjezdovkách.

Plavuník zploštělý – Převážně druhotná stanoviště na sjezdovkách.

Vranec jedlový – Nízká plavuň. Horské smrčiny, alpínské louky, hojný v alpínském stupni.

Vratička měsíční – Nízká kapradina. Horské louky pod i nad hranicí lesa, široké rozpětí stanovišť.

Trávy a traviny

Tuřice (ostřice) Davallova – Podhorské zrašeliněné louky. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Kvetoucí byliny

Bledule jarní – Listnaté lesy podhorského stupně, prameniště, luční mokřady.

Bledule jarní v údolí Čisté
Bledule jarní v údolí Čisté

Česnek hadí – Trávníky a vysokobylinné nivy okolo horní hranice lesa, ledovcové kary.

Flora Krkonoš: Česnek hadí
Česnek hadí, Rýchory

Hořepník tolitovitý (hořec tolitovitý) – Květnaté horské louky, okraje lesů, paseky. Hojný.

Hořec tolitovitý je v Krkonoších hojný
Hořec tolitovitý je v Krkonoších hojný

Klikva bahenní – Vrchoviště a přechodová rašeliniště.

Klikva bahenní, Černá hora
Klikva bahenní, Černá hora

Koniklec bílý (koniklec alpínský bílý) – Smilkové louky v nejvyšších polohách hor.

Koprník štětinolistý – Horské louky převážně v západní části hor, šíří se dále na východ.

Kruštík tmavočervený – Teplomilnější druh světlých strání s vápencovým podložím..

Kýchavice bílá (kýchavice bílá Lobelova) – Vlhké horské i podhorské louky, prameniště, ledovcové kary, hojná.

Kýchavice bílá Lobelova, Rýchory
Kýchavice bílá Lobelova, Rýchory

Lilie zlatohlávek (lilie zlatohlavá) – Listnaté lesy podhorského stupně, alpínské nivy na svazích ledovcových karů.

Flora Krkonoš: Lilie zlatohlavá
Lilie zlatohlavá, Rýchory

Měsíčnice vytrvalá – Stinné vlhé listnaté lesy podhorského stupně (bučiny, javořiny, olšiny), vysokobylinné nivy v karech.

Měsíčnice vytrvalá, bučina na Boberské stráni
Měsíčnice vytrvalá, bučina na Boberské stráni

Okrotice bílá – Teplomilnější druh světlých listnatých lesů a strání.

Oměj šalamounek – Horské přípotoční nivy, ledovcové kary, poměrně hojný.

Oměj pestrý – Vlhké louky, prameniště, ledovcové kary.

Pětiprstka žežulník – Květnaté horské louky.

Pětiprstka žežulník, Rýchory
Pětiprstka žežulník, Rýchory

Prha chlumní, prha arnika – Květnaté horské louky. Byla ve velkém sbírána laboranty pro léčivé účinky.

Flora Krkonoš: Prha arnika
Prha arnika, Rýchory

Prostřelenec (hořec) křížatý – Na loukách při úpatí Krkonoš.

Hořec křížatý
Hořec křížatý pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Prstnatec májový – Mokřady a vlhké louky, hojný.

Prstnatec májový je nejběžnější orchidejí na podmáčených loukách
Prstnatec májový, Svoboda nad Úpou

Prstnatec listenatý (prstnatec plamatý Fuchsův) – Lesní okraje, podél cest, místy hojný.

Sněženka předjarní (sněženka podsněžník) – Druhotný výskyt v blízkosti lidských obydlí, převážně v západní části podhůří.

Tolije bahenní – Vlhké skály v ledovcových karech, prameniště, slatinné louky v nižších polohách.

Úpolín evropský (úpolín nejvyšší) – Vlhké louky v podhůří, ledovcové kary.

Úpolín evropský (nejvyšší)
Úpolín evropský (nejvyšší) v klášterní zahradě Vrchlabí

Vachta trojlistá – Rašelinné louky, prameniště v nižších částech hor.

Vachta trojlistá
Vachta trojlistá pěstovaná v genobance Vrchlabí

Vemeník dvoulistý – Louky a okraje lesů v nižších částech hor.

Vemeník zelenavý – Louky a okraje lesů v nižších částech hor.

Zvonek český – Květnaté horské louky, místy hojný. Endemit.

Flora Krkonoš: Zvonek český
Zvonek český, Boudy na Pláni

Stromy, keře a polokeře

Kyhanka sivolistá – Severská rašeliniště (vrchoviště), glaciální relikt.

Kyhanka sivolistá, Černá hora
Kyhanka sivolistá, Černá hora

Šicha obojaká (šicha oboupohlavná) – Balvanité svahy nad horní hranicí lesa.

Vrba plazivá – Nízký keř, slatinné louky v podhůří.

Vrba plazivá
Vrba plazivá pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Silně ohrožené druhy rostlin

Kapradiny, plavuně a přesličky

Cídivka (přeslička) přezimující (přeslička zimní) – vlhká místa v údolí řek v podhůří.

Jinořadec kadeřavý – Kapradina. Kamenné sutě nad horní hranicí lesa. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské .květeny.

Plavuník alpský (plavuník alpínský) – Alpínský stupeň, subalpínské louky, sjezdovky.

Plavuník Isslerův – Alpínský stupeň, subalpínské louky, sjezdovky

Vraneček brvitý – Plavuň. Smilkové louky a ledovcové kary.

Zdrojovka pobřežní (zdrojovka potoční) – Nízká poléhavá bylina. Prameniště, okraje potoků, zaplavovaná místa.

Trávy a traviny

Bahnička chudokvětá – Pravidelně zaplavovaná místa slatinišť a rašelinišť, s oblibou na vápnité půdě.

Kostřava peřestá – Skalní stěny a sutě v ledovcových karech.

Lipnice plihá – Vlhké stinné skalní suti v ledovcových karech a na svazích Sněžky.

Ostřice chudá (ostřice vrchovištní zaplavovaná) – Rašeliniště středních a vyšších poloh.

Ostřice mokřadní (ostřice bažinná) – Nápadné porosty na březích rašelinných jezírek. Světliny v jehličnatých lesích i nad horní hranicí lesa.

Ostřice plstnatoplodá – Jediná lokalita v ledovcovém karu.

Suchopýrek alpský (suchopýrek alpinský) – Vlhké skály, prameniště, ledovcové kary.

Flora Krkonoš: Suchopýrek alpinský
Suchopýrek alpinský, Labský důl

Třtina pobřežní – Náplavy vodních toků (Jizery). Místy tvoří souvislé porosty.

Kvetoucí byliny

Běloprstka horská (běloprstka bělavá) – Květnaté horské louky, tundrové krátkostébelné trávníky.

Hořec šumavský (hořec panonský) – Tundrové trávníky na svazích jedné z nejvyšších hor. Pravděpodobně není v Krkonoších původní.

Hořepník luční (hořec hořepník) – Vlhké světlé louky, teplomilnější druh. Jediný nález v roce 2011.

Hvozdík pyšný (hvozdík pyšný alpínský) – Horské louky, skalnaté svahy.

Chrpa horská – V Krkonoších není původní. Louky v blízkosti lidských sídel.

Chudina zední – Okolí železničních tratí v podhůří.

Jednokvítek velekvětý – Vlhká místa v lesích a křovinách, především na vápencích v nižších částech hor. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Jestřábník alpský – Kamenité tundrové trávníky ve vyšších partiích hor, louky nad horní hranicí lesa, místy hojný.

Korálice trojklanná (korálice trojklaná) – Stinné a vlhké lesy, převážně bučiny, v nižších částech hor.

Kosatec sibiřský – Neudržované vlhké mokřadní louky v podhůří.

Kosatec sibiřský
Kosatec sibiřský v klášterní zahradě Vrchlabí

Kropenáč vytrvalý – Prameniště, vlhké horské louky.

Flora Krkonoš: Kropenáč vytrvalý
Kropenáč vytrvalý, Obří důl

Kruštík bahenní – Vlhká a světlá místa v nižších polohách hor.

Lilie cibulkonosná – Vysokostébelné trávníky ve středních polohách hor, pravděpodobně v Krkonoších není původní.

Lilie cibulkonosná
Lilie cibulkonosná pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Lomikámen latnatý (lomikámen vždyživý) – pravděpodobně druhotný výskyt na vápencových územích v údolí Jizerky.

Lomikámen vždyživý
Lomikámen vždyživý pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Lomikámen trojprstý – Okolí železničních tratí v podhůří.

Lomikámen vstřícnolistý – Vlhké skály a kamenité sutě v ledovcových karech.

Oměj tuhý – Vysokostébelné nivy v horských karech.

Prstnatec bezový – Sušší podhorské louky.

Prvosenka nejmenší – Strmé svahy, ledovcové kary, pukliny skal v nejvyšších polohách hor. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Rosnatka okrouhlolistá – Vrchoviště a přechodová rašeliniště.

Flora Krkonoš: Rosnatka okrouhlolistá
Rosnatka okrouhlolistá, Vysoké kolo

Stračka vyvýšená – Vysokobylinné horské louky, ledovcové kary.

Stračka vyvýšená, Rýchory
Stračka vyvýšená, Rýchory

Šafrán bělokvětý – Krátkostébelné horské a podhorské louky, pravděpodobně druhotný výskyt.

Šafrán bělokvětý, Rýchory
Šafrán bělokvětý, Rýchory

Šafrán karpatský – Krátkostébelné horské a podhorské louky, druhotný výskyt.

Tučnice obecná – Vlhká místa v blízkosti vysokobylinných niv ve vyšších částech hor.

Flora Krkonoš: Tučnice obecná
Tučnice obecná

Vemeníček zelený – Květnaté horské louky, pastviny v nižších částech hor.

Větrnice (sasanka) narcisokvětá – Vysokobylinné nivy, ledovcové kary. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Flora Krkonoš: Sasanka narcisokvětá
Sasanka narcisokvětá, Rýchory

Violka žlutá (Violka žlutá sudetská) – Smilkové louky, květnaté horské louky.

Flora Krkonoš: Violka žlutá sudetská
Violka žlutá sudetská, Labská bouda

Všivec mokřadní (všivec lesní) – Rašelinné louky ve středních polohách hor.

Všivec lesní
Všivec lesní pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Stromy, keře a polokeře

Jalovec obecný nízký – Kamenité louky nad horní hranicí lesa.

Ostružiník moruška – Severská rašeliniště (vrchoviště), nízké klečové porosty na hřebenových vrchovištích, glaciální relikt.

Šicha černá – Rašeliniště, zamokřené půdy.

Flora Krkonoš: Šicha černá
Šicha černá, Černohorské rašeliniště

Kriticky ohrožené druhy rostlin

Kapradiny, plavuně a přesličky

Jazyk jelení (jelení jazyk celolistý) – Zastíněná místa v listnantých lesích v nižších polohách západní části Krkonoš.

Kapradina hrálovitá – Ledovcové kary. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Kapradina hrálovitá
Kapradina hrálovitá pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Plavuník trojklasý (plavuník cypřiškovitý) – Vřesoviště, sjezdovky.

Vratička heřmánkolistá – Nízká kapradina. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Trávy a traviny

Bika klasnatá – Nezapojené alpínské trávníky, suťoviště.

Ostřice pochvatá – Travnaté terásky ledovcových karů.

Ostřice pochvatá
Ostřice pochvatá pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Ostřice pozdní krkonošská – Slatinné louky nad horní hranicí lesa.

Ostřice skalní – Trávníky na skalních výchozech. Jediná lokalita v ledovcovém karu, několik stovek rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Ostřice skalní
Ostřice skalní pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Ostřice tmavá – Trávníky nad horní hranicí lesa.

Ostřice vláskovitá – Travnaté terásky ledovcových karů.

Kvetoucí byliny

Blatnice bahenní – Nízká rostlina s nápadnými plody, připomínající trávu. Vrchoviště ve vyšších částech hor.

Bradáček srdčitý – Miniaturní orchidej rostoucí na rašeliništích. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Hořec tečkovaný – Pravděpodobně v Krkonoších vysazován v blízkosti lidských sídel. Oddenky byly sbírány a používány jako léčivá rostlina.

Hořeček český (hořeček mnohotvarý český) – Pastviny ve východní části podhůří. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Hořeček ladní – V Krkonoších se vyskytuje už jen poddruh pobaltský, který vymizel a poté byl znovu objeven v roce 1984 na jediném místě ve východní části podhůří. Dřív rostl v Krkonoších i hořeček ladní pravý a švédský. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Hruštička prostřední – Podobně jako orchideje získává živiny za pomocí podhoubí určitých druhů hub. Polostinná místa v nižších partiích hor. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Huseník sudetský – Trávníky na skalnatých svazích nad horní hranicí lesa.

Chrastavec rolní krkonošský – Skalnaté svahy v jednom z ledovcových karů.

Koniklec jarní (koniklec jarní alpínský) – Jediné místo výskytu v ledovcovém karu. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Koniklec jarní alpínský
Koniklec jarní alpínský pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Kontryhel rozeklaný – Vlhká místa v ledovcových karech.

Kopyšník tmavý – Jediné místo v horách s několika stovkami rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Kopyšník tmavý
Kopyšník tmavý pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Kuřička jarní (okruh kuřičky jarní) – Ledovcové kary.

Kuřinka solná – Okraje silnic v podhůří.

Měkčilka jednolistá – Střední nadmořské výšky, nedávno pro Krkonoše objevená jako nový druh.

Prstnatec plamatý (prstnatec plamatý pravý) – Mokřadní louky.

Rosnatka anglická – Jediné místo výskytu v ledovcovém karu.

Rozchodnice růžová – Ve štěrbinách skal, v ledovcových karech. V minulosti byla intenzivně sbíraná laboranty jako léčívá rostlina.

Rozchodnice růžová
Rozchodnice růžová v klášterní zahradě ve Vrchlabí

Rozchodník pýřitý (rozchodník huňatý) – Bažinaté slatinné louky v nižších až středních horských polohách.

Rozrazil chudobkovitý – Krátkostébelné trávníky pod vrcholem Sněžky, asi 170 rostlin. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Rozrazil chudobkovitý
Rozrazil chudobkovitý pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Řeřišnice Opizova (řeřišnice hořká Opizova) – Horské přípotoční nivy. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Řeřišnice rýtolistá – Nízká rostlina, vlhké skalní štěrbiny nad horní hranicí lesa. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Sklenobýl bezlistý – Vlhké lesy v nižších částech hor. Vyhynul, znovu objeven v roce 2007.

Svízel sudetský – Krátkostébelné trávníky v ledovcových karech.

Svízel sudetský
Svízel sudetský pěstovaný v genobance ve Vrchlabí

Všivec krkonošský – Severská rašeliniště (vrchoviště), prameniště, zrašelinělé svahy ledovcových karů a náhorních planin, glaciální relikt.

Zdrojovka prameništní (zdrojovka hladkosemenná) – Nízká poléhavá bylina, prameniště, okraje potoků, zaplavovaná místa.

Zvonek sudetský (zvonek okrouhlolistý sudetský) – Stěny ledovcových karů, endemit.

Stromy, keře a polokeře

Jeřáb krkonošský (jeřáb sudetský) – Nejstarší známý krkonošský endemit. Kříženec jeřábu muku a jeřábu mišpulky. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny.

Jeřáb sudetský
Jeřáb sudetský pěstovaný v zámeckém parku ve Vrchlabí

Vrba bylinná – Naše nejmenší dřevina. Skalnaté svahy v alpínském stupni. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Vrba bylinná
Vrba bylinná pěstovaná v genobance ve Vrchlabí

Vrba černající – Břehový porost Jizery u Jilemnice.

Vrba dvoubarvá – Jediné místo výskytu v Česku v ledovcovém karu. Jeden z nejohroženějších druhů krkonošské květeny. Dlouhodobý program pro monitoring a aktivní ochrana za strany správy národního parku.

Vrba laponská – Vrchoviště a prameniště nad horní hranicí lesa.

Související příspěvky