Kolik jiřiček hnízdí v Krkonoších? Spočítali jsme je

V roce 2020 vyhlásila Česká společnost ornitologická ptákem roku jiřičku obecnou. Při té příležitosti kolega Dušan Vodnárek vymyslel, že bychom mohli provést sčítání jejich hnízd v Krkonoších a nejbližším okolí. A takto zjistit, jak se jim u nás daří.

Protože jiřička je pták všeobecně známý a území Krkonoš je velké, rozhodli jsme se, že se do mapování pokusíme zapojit i neornitologickou veřejnost. Potenciální spolupracovníky jsme oslovili osobně a přes některá média (časopis Krkonoše a Jizerské hory, facebookové skupiny KRNAP, Krkonošská muzea, Východočeská pobočka ČSO a Birding CZ). Abychom mapování pro občany zatraktivnili, vyhlásili jsme i soutěž o nejhezčí fotografii s tématikou hnízdění jiřičky obecné.

Za oblast zájmu jsme si stanovili území mezi polskou hranicí a linií obcí Harrachov – Vysoké nad Jizerou – Martinice v Krkonoších – Hostinné – Trutnov – Žacléř – Královec. Využili jsme téměř celé období hnízdní sezony. Od počátku června do konce srpna jsme systematicky procházeli města a vesnice a hledali hnízda, která jsou aktivní. Tím se rozumí, že je jiřičky v tomto období staví, opravují, zaletují dovnitř nebo v nich vyvádějí mláďata. Nepočítali jsme hnízda odstraněná lidmi, vypleněná nebo obsazená jinými druhy ptáků, převážně vrabci.

Jak rozeznat jiřičku od vlaštovky?

Při rozhovorech s lidmi, které jsme potkali v okolí budov s hnízdy jiřiček, jsme zjistili, že mnozí z nich vlastně ani neví, kteří ptáci na jejich domech hnízdí. Většinou se domnívali, že se jedná o vlaštovky. Proto hned v úvodu tohoto příspěvku zmíním nejdůležitější rozdíly.

Jiřičku při letu poznáme podle kontrastně bíle zbarveného kostřece (oblast mezi zády a ocasem) a celého bílého bříška až pod zobák. Ocasní pera tvoří vidličku s malým vykrojením.

Hnízda si budují na venkovní straně staveb. Jako stavební materiál používají pouze bláto a sliny. Vletový otvor je většinou co nejmenší, aby mláďata byla co nejlépe chráněna před vetřelci.

Vlaštovka má celá záda černá. Bílá barva se vyskytuje pouze na bříšku, hlava je zbarvená černě a červeně. Ocasní pera jsou hluboce vykrojená. Toto vykrojení je nejvíce patrné u starších samců, nejméně u mláďat.

Hnízda si budují uvnitř staveb. Nejraději osidlují farmy a půdy starých domů. Hnízdily nám dokonce i ve výrobní hale továrny, kde jsem dřív pracovala. Jako stavební materiál používají kuličky z bláta spojeného slinami, pevnost svých obydlí ještě zvyšují proložením jednotlivých vrstev stébly travin. Jejich výtvory tak vypadají podstatně méně esteticky než hnízda jiřiček. Hnízda bývají shora otevřená, protože mláďatům ve vnitřních prostorách nehrozí takové nebezpečí jako jiřičkám venku.

Vlaštovky a jiřičky si lidé pletli i dříve. Dokládá to plastika na staré papírně ve Svobodě nad Úpou. Vyobrazení ptáci mají ocas vykrojený jako vlaštovky, černý kostřec jako vlaštovky a bílé hrdlo jako jiřičky. V přírodě by se ovšem i takovýto pták mohl teoreticky vyskytovat. Kříženci mezi oběma druhy už totiž byli zaznamenáni. Ornitologové jim říkají „jiřivky“ nebo „vlastičky“. Mají znaky jak vlaštovek, tak jiřiček.

Stejně jako může existovat kříženec jiřičky a vlaštovky, může existovat i „kříženec“ jejich hnízda. V průjezdu domu na Horních Lysečinách jsem objevila zajímavou stavbu, kterou vidíte na obrázku níže. Spodní část díky výztuži z trávy vypadá jako stavba vlaštovek. V dalším roce nejspíš hnízdo obsadily jiřičky a přistavěly horní část se zúženým vletovým otvorem. V době mého focení už bylo hnízdo opuštěné.

Výsledky mapování

Zjišťovali jsme jak počty hnízd na jednotlivých budovách, tak i místa, kde jiřičky nežijí. Zaznamenávali jsme i lokality, kde se ptáci vyskytovali, ale nedohledali jsme hnízda (například v uzavřených areálech továren). Výsledky jsme pro lepší koordinaci mapovatelů průběžně zapisovali do Google mapy. Tu je stále možné si prohlédnout i na zkrácené webové adrese https://bit.ly/jiricky-v-krkonosich.

Za tři měsíce jsme od 16 účastníků mapování nasbírali 585 záznamů. V terénu jsme dohromady strávili 98 dní. Prošli jsme 54 obcí. Společnými silami jsme objevili 3 360 hnízd.

Jaká místa osidlují jiřičky nejčastěji? Musí splňovat tyto základní podmínky:

• Hnízdo dobře drží na podkladovém materiálu budovy
• Místo je kryté před deštěm
• V okolí je dostatek vhodného materiálu na stavbu hnízd, kterým je bláto
• V blízkosti hnízdiště se nachází dostatek potravy
• Člověku hnízdo nevadí a nemá důvod ho zde likvidovat

Těmto podmínkám nejlépe vyhovují staré zděné statky. Omítka na nich je pórovitá a hnízda nemají tendenci padat. Bláta je v cestách rozježděných od traktorů vždy dostatek. Okolo dobytka se drží množství much a jiřičkám stačí lovit potravu v nejbližším okolí. A farmáři hnízdění jiřiček spíše podporují, než by hnízda likvidovali. Znečištění fasád trusem tu nikomu nevadí.

TOP 12 lokalit, kde se u nás jiřičkám daří nejlépe:

1. Jilemnice Hrabačov, firma Devro – 150 hnízd
2. Vlčice, statek – 140 hnízd
3. Dolní Branná, statek; Martinice v Krkonoších, zemědělská usedlost; obě místa – 120 hnízd
4. Pilníkov, statek – 81 hnízd
5. Horní Kalná, statek – 65 hnízd
6. Prosečné, farma – 58 hnízd
7. Pec pod Sněžkou, Luční bouda – 52 hnízd
8. Rudník, Javorník, bytovka u statku – 43 hnízd
9. Zálesní Lhota, statek – 40 hnízd
10. Pec pod Sněžkou, Mělnická bouda; bytovka Chotěvice č.p. 118; obě místa – 37 hnízd

Jak jsou rozloženy počty hnízd v regionu názorně ilustruje mapa na obrázku níže. Každý katastr obce má své kolečko. Čím více jiřiček, tím větší průměr značky. Absolutně nejvíce hnízd bylo nalezeno v Jilemnici (326), následuje Trutnov (220) a Vrchlabí (174).

Tato čísla však nejsou ideálně vypovídající. Proto jsme udělali statistiku, kolik jiřiček kde hnízdí v přepočtu na množství obyvatel a domů. Data o počtu obyvatel jsou ze stránek Českého statistického úřadu k 1.1.2020. Údaje o obydlených domech pochází ze sčítání obyvatel v roce 2011, které dává k dispozici Ministerstvo pro místní rozvoj.

TOP 5 obcí podle počtu obyvatel na jedno hnízdo:

1. Vítkovice 2,5
2. Strážné 3,6
3. Vlčice 3,7
4. Prosečné 3,9
5. Martinice v Krkonoších 4,3

TOP 5 obcí podle průměrného počtu hnízd na jednu obydlenou budovu:

1. Vítkovice 1,2
2. Vlčice 1,1
3. Prosečné 1,1
4. Strážné 1,0
5. Martinice v Krkonoších 0,9

Co se týká celé oblasti, jedno obsazené hnízdo je v průměru na každém pátém domě (0,2 hnízd na budovu). A na jedno hnízdo připadá téměř 30 obyvatel.

Jiřičky v horách

Více než 70 % krkonošských jiřiček hnízdí v nadmořské výšce 350–500 m n. m. Z celkového počtu 3 360 dohledaných hnízd jich na horách najdeme jen necelých 10 %. Soustředí se tam do několika větších hnízdních kolonií.

1. Apartmány na Horních Mísečkách, 1 020 m n.m. – 121 hnízd
2. Luční bouda, 1 410 m n. m. – 52 hnízd
3. Mělnická bouda + sousední trafostanice, 1 060 m n.m. – 42 hnízd
4. Friesovy Boudy (Jawa, Andula, Friesovka), 1 150 m n. m. – celkem 30 hnízd
5. Okolí Pomezních Bud v Horní Malé Úpě, 1040 m n. m. – 27 hnízd
6. Přístavba Erlebachovy boudy, 1 150 m n. m. – 19 hnízd
7. Grohmannova bouda na Zadních Rennerovkách, 1 250 m n. m. – 10 hnízd
8. Hucul farma, 780 m n. m. – 10 hnízd
9. Hříběcí Boudy, 800 m n. m. – 6 hnízd
10. Hoffmannovy Boudy, penzion Smrčina, 780 m n. m. – 2 hnízda

Nejvýše položené hnízdiště je na Luční boudě, a to ve výšce 1 410 m n. m. Kromě nadmořské výšky je výjimečné i tím, že hnízda jsou pod zešikmenou částí střechy a drží přilepena k dřevěnému podkladu. Jiřičky totiž ve většině případů preferují umístění hnízd na zděném podkladu s omítkou a pod vodorovnou částí střechy. Kromě Luční boudy jsem našla pouhá dvě hnízda umístěná ve štítu domu.

Mělnická bouda se nachází u Pece pod Sněžkou, ve výšce 1 060 m n. m. Toto hnízdiště je netypické podkladovým materiálem, na který jsou hnízda přilepena. Stěny jsou obložené plastovou napodobeninou prken, spodní přesah střechy kryje poplastovaná hliníková folie se strukturovaným povrchem. Celkem jsme zde našli 37 hnízd, plus dalších 5 na sousední trafostanici. Ta je postavená ze stejných materiálů jako vlastní bouda.

Další z míst, které stojí za to v tomto příspěvku zmínit, je Erlebachova bouda v 1 150 m n. m. Jiřičky si tu postavily 19 hnízd v nově budované přístavbě. Hnízda jsou umístěna na neomítnutých cihlových stěnách. Podle naší legislativy by v případě přestavby mělo být zajištěné, že za zničené hnízdiště dostanou ptáci náhradu například ve formě umělých hnízd. Dodrží to stavebníci a majitelé?

Jiřičky na venkově

Jak už bylo zmíněno výše, jiřičkám se nejlíp daří na venkovských statcích. Nejsou to ale jediná místa, kde je tu najdeme. Ne všechny statky jsou totiž pro stavbu hnízda vhodné. Nově vznikající budovy pro ustájení zvířat jsou často pro jiřičky nepoužitelné. Jejich stěny tvoří vlnitý plech, polykarbonát nebo jen ochranná plachta. A mezi stěnami a střechou bývá větrací mezera.

Ani v tomto případě nemusí být pro jiřičky vše ztraceno. Pokud se v nejbližším okolí najde vhodná vyšší budova, usídlí se tady. Například v Rudníku Arnultovicích najdeme hnízdící jiřičky v okolí biofarmy na hasičárně, bývalé škole a několika okolních domcích. U farem v Javorníku a v Lánově si jiřičky k osídlení vybraly bytové domy v těsné blízkosti statků.

Kde ve vesnici není farma, jsou oblíbenými hnízdišti vyšší budovy v centrech obcí. Například školy, obecní úřady, obchody, domovy pro seniory apod.

Jiřičky ve městech

Ve městech je situace jiná než na venkově. Venkovské statky tu nahrazují starší továrny a sídliště. Kolonie mohou být i v historických centrech měst. Obecně však můžeme říci, že koncentrace hnízd je zde menší než ve vesnicích.

Jiřičky postupně objevují možnosti nově zateplených panelových domů. Díky rozšíření prostoru v okenních výklencích nejčastěji zahnízdí právě tady. Méně často si vyberou rohy v lodžiích.

Na starých panelácích bez zateplení hnízda nenajdeme. Nabízí totiž málo prostoru v ostění oken. Ani možnost usadit se uvnitř lodžií moc nevyužívají. Proto jsou některá sídliště stále téměř bez jiřiček. Paneláky se začaly zateplovat až v nedávné době a místní populace jiřiček je ještě jako vhodná hnízdiště neobjevila. Toto se pravděpodobně časem změní a jiřičky osídlí i další paneláky.

Vyšší starší domy v centrech měst jsou tradičními hnízdišti. Jsou výrazně upřednostňovány před nižšími rodinnými domky. V centrech měst hnízdí jiřičky například v Hostinném, Vrchlabí a Rokytnici nad Jizerou.

Starší továrny patří k dalším preferovaným místům pro stavbu hnízd. Většina hnízd bývá umístěna pod střechou, jedno vedle druhého. Příklady takovýchto firem jsou Devro v Hrabačově, Krkonošské obálky ve Svobodě nad Úpou, KRPA v Hostinném a Kablo ve Vrchlabí. V dalších firmách jiřičky též pravděpodobně hnízdí, ale vnitřní areály jsou nepřístupné a hnízda uvnitř jsme tedy do mapování nemohli zahrnout. Do této skupiny patří Emba Paseky nad Jizerou, KVK ve Vrchlabí nebo Akwel v Rudníku.

Kde žijí jiřičky v našich městech pod Krkonošemi?

• Harrachov – město téměř jiřičekprosté, hnízda na jediné vile
• Vysoké nad Jizerou – jediné hnízdiště na škole
• Rokytnice nad Jizerou – několik hnízd v centrech Horní i Dolní Rokytnice, sídliště bez jiřiček
• Jablonec nad Jizerou – několik hnízd podél hlavní silnice, sídliště bez jiřiček
• Jilemnice – jiřičky se koncentrují na sídlišti, menší část populace osídlila průmyslovou zónu. Největší poměr počtu jiřiček k počtu obyvatel města je díky velké kolonii ve firmě Devro právě zde
• Vrchlabí – rovnoměrné rozmístění podél hlavního silničního tahu městem, největší hustota je v centru města. Sídliště je téměř bez jiřiček
• Špindlerův Mlýn – téměř celá místní populace hnízdí na sídlišti v Bedřichově
• Janské Lázně – pouze několik osídlených domů. Sídliště bez jiřiček
• Hostinné – velká kolonie v historickém centru. Sídliště téměř bez jiřiček
• Pilníkov – jiřičky se koncentrují ve dvou zemědělských usedlostech a v jejich nejbližším okolí
• Trutnov – převážná většina ptáků hnízdí na sídlištích, pouze dvě menší kolonie jsou v centru
• Svoboda nad Úpou – rozptýlená hnízda po celém městě, sídliště bez jiřiček
• Pec pod Sněžkou – z centra města jiřičky vymizely, menší kolonie pouze pod vlekem Javor
• Žacléř – kolonie ve staré zástavbě mimo historické centrum, sídliště bez jiřiček

Jiřičky na technických stavbách

Nejen obytné budovy jsou vhodné pro hnízdění jiřiček. Hnízda jsme našli i pod dvěma mosty (Vrchlabí, Dolní Olešnice – Vestřev), na čerpací stanici v Hrabačově nebo na množství trafostanic.

Jak dopadla fotografická soutěž?

Vítězkou se stala fotografka Angela Veselá se svým snímkem Trnům navzdory. „Jeli jsme se skupinou turistů na výlet a čekali jsme na autobus. Přímo ze zastávky bylo toto hnízdo vidět,“ vzpomíná autorka na pořízení vítězné fotografie. Hlavní cenou bylo předplatné Ptačího světa na rok 2021.

Jak se lidé snaží jiřičkám v hnízdění bránit?

Hnízdo jiřiček na domě má jednu ohromnou nevýhodu. Trus mláďat z hnízda padá přímo pod něj a znečisťuje fasádu nebo okna. Pokud se pravidelně neodstraňuje, za několik let vytvoří velké hromady.

Při procházení měst a vesnic jsem zdokumentovala některé z metod, s jejichž pomocí se lidé snaží jiřičkám v hnízdění na svých domech zabránit. Prohlédněte si je na následujících obrázcích.

Jak elegantně zabránit poškozování fasády trusem?

Co tedy dělat, abychom mohli své domovy s jiřičkami sdílet, aniž bychom se museli potýkat se znečisťováním okolí? V případě hnízd pod střechou je to snadné. Stačí pod hnízda připevnit podložku a jednou za rok po skončení hnízdění ji vyčistit nebo vyměnit.

Složitější to budeme mít, pokud si naše jiřičky vyberou pro své hnízdo roh okna. To pak nemusí jít celé léto otevírat. To by se mi doma také nelíbilo. Obzvlášť v ložnici by bylo nepříjemné muset pořád spát se zavřeným oknem.

To nejmenší, co pro jiřičky můžeme udělat, je toto: když už jim znemožníme postavení hnízda v okně, necháme je hnízdit pod střechou a nesnažíme se jim hnízdo shodit i tady.

Elegantnějším řešením je dát jiřičkám možnost, aby se přestěhovaly do umělých hnízd. Ty testuje i u nás jeden ornitolog z Prosečné. Jiřičky mu hnízda s oblibou obsazují. Umělá hnízda mají tu výhodu, že si je můžeme umístit tak, aby nás jejich přítomnost neobtěžovala. V Jilemnici postavili jiřičkám i celý „bytový dům“. Vypadá trochu jako holubník. I tuto stavbu si místní jiřičky oblíbily a hnízda uvnitř jsou obsazená.

Na internetu se dá najít několik e-shopů, které umělá hnízda pro jiřičky prodávají. Stejně tak je k dispozici i řada návodů, jak si takové hnízdo vyrobit svépomocí doma. Pokud bydlíte v domě, kde jiřičky dosud nehnízdí, můžete umělá hnízda vyzkoušet. Jiřičky se vám za to odmění vychytáváním hmyzu ve vašem okolí a švitořením roztomilých mláďat, která budete moci pozorovat z bezprostřední blízkosti.

Související příspěvky

---

---

---

---