Kaplička Narození páně v Horních Lysečinách

Kapličky s freskami Květy Krhánkové

Při procházkách po horách i v podhůří jistě objevíte množství nově opravených církevních památek. Východní Krkonoše a Podkrkonoší krášlí sedm kapliček, které vyzdobila unikátními freskami Květa Krhánková. Najdete je na místech, kam moc turistů nezavítá. A tak při jejich návštěvách budete mít dostatek času na rozjímání a zklidnění mysli.

Květa Krhánková je výtvarnice žijící již několik desetiletí v Úpici. Inspiraci pro freskovou výzdobu hledala u starých malířských mistrů. Snažila se pracovat stejnou technikou, kterou kdysi vyzdobil Michelangelo Sixtinskou kapli ve Vatikánu. Barevné pigmenty ředila vodou a malovala jimi na čerstvě nanesenou omítku. Po zaschnutí se mezi pigmentem a vápencovou složkou štuku vytvořila chemická vazba a malba se takto napevno zafixovala k podkladu.

Kneifelova kaple Narození Páně, Horní Lysečiny

První a největší freska vznikla uvnitř kapličky v Horních Lysečinách. Troufám si říci, že ze všech autorčiných prací je nejzdobnější a nejpropracovanější. Malbu doplňují četné pozlacené detaily. Najdete ji u modře značené turistické cesty nedaleko Lysečinské boudy.

Na zdi kaple byl použit opracovaný lomový kámen. Podlahu tvoří pískovcové dlaždice a střechu pokrývá krytina z břidlice. Dveře a obloukovitě klenutá okna zvýrazňuje bílé omítnuté ozdobné orámování, které se nazývá šambrána.

Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách
Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách

Kaple byla vystavěna v 19. století u cesty na pozemku manželů Johanna a Theresie Kneifelových. Sloužila rodině k modlitbám a společně se sousedy ji využívali i jako hospodu. Neví se, komu byla zasvěcena, a tak se jí říkalo podle majitele. Po válce byli tito i mnozí další sudetští Němci odsunuti. Neudržovaná stavba začala chátrat a zarůstat.

Rekonstrukce objektu začala v 90. letech minulého století z podnětu místních chalupářů. Během několika let dokázali sehnat dostatek peněz na její kompletní opravu. V roce 2002 došlo i na freskovou výmalbu, kterou provedla Květa Krhánková společně se svými dcerami a dalšími výtvarnicemi.

Kaplička Narození páně v Horních Lysečinách
Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách s ústředním motivem narození Ježíše Krista

Fresku tvoří více než padesát figur. Hlavním motivem je narození Ježíše Krista. Nad výjevem z Betléma bdí několik svatých. Po levé straně vidíme světce české – svatého Cyrila a Metoděje, Václava, Anežku, Ludmilu, Víta a Vojtěcha. Pravá strana patří svatým světového významu – svatému Petru, Janu, Františku, Magdaleně a dalším. Pod ikonami světců jsou nápisy ve třech jazycích používaných v Krkonoších, a to v českém, polském a německém.

Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách
Čeští světci, kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách
Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách
Svatí z ostatních zemí světa, kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách

Pod českými svatými vidíme poutníky z Krkonoš, jak přicházejí k Ježíškovi. Na pravé straně jsou pak zobrazení obyvatelé zbytku světa, kteří se nově narozenému králi v jesličkách také přicházejí poklonit.

Kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách
Křesťanští poutníci z celého světa, kaplička Narození Páně v Horních Lysečinách

O vzniku fresky vypráví záznamy v deníku autorky návrhu Květy Krhánkové, který je vystaven v muzeu Vápenka v Horních Albeřicích.

Ochranná kaple nad Sklenářovicemi

Další rýchorská kaplička s freskovou výmalbou se nachází u Zlaté cesty mezi parkovištěm pod Sklenářovicemi a Rýchorskou boudou. Není to však opravdová kaple a nikdy nebyla ani vysvěcena. V 19. století ji na svém pozemku postavil obyvatel Sklenářovic Josef Franz. Tenkrát se nacházela na okraji udržovaných luk. Ty po zániku obce postupně zarůstaly stromy a dnes už stavba stojí ve smrkovém lese. V dobách svého vzniku sloužila jako přístřešek v nepříznivém počasí pro poutníky, lidi hospodařící na okolních lukách i pro dělníky pracující v nedalekém lomu.

Ochranná kaple Sklenářovice
Ochranná kaple stojí u Zlaté cesty

Kaple byla obnovena na přelomu 20. a 21. století za přispění správy KRNAP. Na úpravě exteriéru podle dobových fotografií se podílela i dcera autorky výmalby, restaurátorka Kateřina Krhánková. Uvnitř najdeme dvě dřevěné lavice sloužící k odpočinku a posezení.

Nade dveřmi nás vítá německý nápis: Gott liebt alles – Bůh vše miluje. Jako duše nepoznamenaná znalostí historického písma jsem text dlouho četla jako varovné: Gott sieht alles – Bůh všechno vidí. Tuto větu mám v hlavě zafixovanou z dětství, kdy mě jedna vzdálenější příbuzná Bohem takto pravidelně strašila, když jsem ji nechtěla poslouchat.

Hlavním motivem fresky jsou tři poutníci. Cestou na Sněžku je ochraňuje strážný anděl. Boční stěny zdobí obrázky lučního kvítí, které se na místních loukách dříve hojně nacházelo. Já v něm vidím tyto květiny: zvonek český, lilie zlatohlávek, prvosenka vyšší, sedmikráska chudobka, jestřábník alpský, kopretina bílá, prstnatec májový, sasanka hajní a hořec brvitý.

Ochranná kaple Sklenářovice
Anděl střežící poutníky po cestě na Sněžku, ochranná kaple nad Sklenářovicemi

Kaplička sv. Michala, Černý Důl

Na krásném místě při cestě z Lánova na Böhnischovy boudy se nachází dokonce dvě zrekonstruované kapličky. Postaveny byly na počátku 19. století. Do našich časů se z nich zachovaly pouze ruiny. Podnět k jejich obnovení dal na začátku našeho století strážce národního parku Milan Dyntar. Po ukončení přestavby v roce 2003 byla větší kaple zasvěcena svatému Michalovi a menší kaplička svatému Kříži. Centrální motiv výzdoby interiéru větší kapličky tvoří dřevěný reliéf, který zobrazuje archanděla Michaela. Vytvořil ho umělecký řezbář Petr Kysela.

Kaplička sv. Michala, Černý Důl sv. Michala, Černý Důl
Kaplička sv. Michala, Černý Důl

Interiér kapličky sv. Michala zdobí freska Posledního soudu. Příchod soudného dne hlásají troubami nebeští andělé. Okolo misek vah sedí apoštolové. Těmi se stalo dvanáct učedníků, které si Ježíš vybral jako své žáky, aby ho doprovázeli na cestách. Po jeho smrti a zmrtvýchvstání dostali za úkol mluvit s lidmi o Božím království.

Váhy poměřují míru pozemských hříchů lidských duší, které přicházejí k nebeské bráně. Uprostřed malby stojí nejznámější z archandělů Michael, který má na starosti nebeskou armádu andělů.

Poctivým duším odemyká svatý Petr bránu ráje v levé části, napravo se hříšné duše dostávají do pekla.

Kaplička sv. Michala, Černý Důl
Svatý Petr odemykající dveře do ráje. Kaplička sv. Michala, Černý Důl
Kaplička sv. Michala, Černý Důl
Ďábel čekající na hříšné duše u brány do pekla. Kaplička sv. Michala, Černý Důl

Kaplička sv. Barbory, Černý Důl

V okolí Černého Dolu najdeme ještě jeden objekt s výzdobou Květy Krhánkové. Touto druhou stavbou je kaplička u hlavní silnice vedoucí do Janských Lázní. Byla obnovena v roce 2006. Zasvěcena je svaté Barboře, patronce horníků.

Ze všech freskami vyzdobených kapliček se tato nachází na nejrušnějším místě a je nejhojněji navštěvována. O tom svědčí i její dvojité uzamčení. Návštěvníka vítají zamčené dveře s jedním vyskleným okénkem. Za zajištěnými dveřmi stojí masivní mříž, která brání neomezenému pohledu dovnitř a ruší celkový dojem z malířčina díla.

Kaple sv. Barbory, Černý Důl
Kaple sv. Barbory, Černý Důl
Kaplička sv. Barbory, Černý Důl
Kaplička sv. Barbory, Černý Důl

Kaplička sv. Anny, Vrchlabí

U cesty vedoucí podél pravého břehu Labe ze sídliště do Hořejšího Vrchlabí najdeme kapličku se studánkou přímo v interiéru. Voda je do ní svedena z nedalekého pramene na stráni Stavidlového vrchu.

Studánka na tomto místě stojí už od roku 1832. V té době sužovala Vrchlabí cholera a všechny zdroje vody ve městě byly kontaminované. Lidé chodili pro nezávadnou pitnou vodu právě sem. Z vděčnosti na tomto místě vybudovali kapli a zasvětili ji patronce a ochránkyni města svaté Anně.

Během druhé poloviny minulého století kaplička výrazně zchátrala. Její rekonstrukci provedlo sdružení Zdravé Krkonoše, a to tak, aby co nejvěrněji zachovalo její původní podobu dohledanou v historických pramenech. V červenci 2004 byla opravená kaple i se studánkou znovu vysvěcena.

Kaplička sv. Anny, Vrchlabí
Kaplička sv. Anny, Vrchlabí

Vnitřní výzdobu navrhla a provedla Květa Krhánková stylem šablonové malby tzv. beuronské umělecké školy. Tu založili v 19. století benediktinští mniši na jihu Německa. Inspirovali se malbami starověkého Egypta a uměním z dob počátků křesťanství. Díky strnulým postavám a jasným sytým barvám se tyto fresky podobají výzdobě pravoslavných chrámů.

Beuronské umění je charakteristické i použitím opakujících se vzorů, které jsou nanášeny pomocí šablon. Jeho autoři věřili, že pouze takto bude jejich dílo dokonalé a čisté.

Zdi vrchlabské kaple zdobí barevné fresky s tématem příběhu sv. Anny Samotřetí, matky Panny Marie. Svatá Anna sedí vlevo, na klíně chová Pannu Marii s Ježíškem v náručí.

Studánka uvnitř kaple pobublává ve čtvercové ohrádce ohraničené červeným pískovcem. V její vodě se odráží světlo, kterým bývá nasvícena pro noční kolemjdoucí.

Kaplička sv. Anny, Vrchlabí
Kaplička sv. Anny, Vrchlabí

Kaple Panny Marie, Vrchlabí

V 19. století byla postavena i další vrchlabská kaple, a to v ulici Kalvárie na kopci nad poliklinikou. Zasvěcena byla Panně Marii. Podle původního stavitele se jí říkalo také Erbenova.

Její rekonstrukci taktéž provedlo sdružení Zdravé Krkonoše. Oprava probíhala později než u kapličky sv. Anny, a to v letech 2010–2012. Stavitelé se snažili držet původní podoby. Pouze vyslyšeli hlas lidu, který si řekl o umístění zvonu. Ten si příchozí návštěvník může podle instrukcí na informační tabuli dokonce nechat rozeznít.

V minulosti bylo toto místo navštěvováno častěji než dnes, vedla sem dokonce i křížová cesta z městského parku.

Na zdi kapličky navazuje opěrná zídka z plochých svorových kamenů. Jejich zakoupením mohla k zafinancování opravy přispět i široká veřejnost. Iniciály jednotlivých dárců jsou na kamenech patrné z jejich pohledové strany.

Kaple Panny Marie ve Vrchlabí
Kaple Panny Marie ve Vrchlabí

Před začátkem rekonstrukce byly ruiny kapličky zasypány odpadem, který bylo potřeba vyvozit. Podařilo se také dohledat původní sochu sv. Josefa s Ježíškem, která nyní opět tvoří ústřední motiv výzdoby. Skromnou vizáž interiéru kapličky doplňuje výmalba Květy Krhánkové.

Kaple Panny Marie ve Vrchlabí
Kaple Panny Marie ve Vrchlabí


I když od rekonstrukce uběhla zatím jen krátká doba, fresky už jsou znatelně poškozené. Kvůli podceněné hydroizolaci vlhnou zdi a omítka i s květy odpadává na zem.

Blíže o této kapličce vypráví iniciátor její přestavby Michal Daněk v rozhovoru s Eliškou Pilařovou z Českého rozhlasu: Kapliček Matky Boží jsou snad stovky. O Dni matek se objeví květiny i u obnovené kaple ve Vrchlabí.

Kaple sv. Barbory, Pec pod Sněžkou

Poslední z krkonošských malovaných kapliček se nachází v Peci pod Sněžkou nedaleko sjezdovky na Hnědém Vrchu. Je zasvěcená patronce horníků sv. Barboře. Postavena byla v roce 1916, v 2005 pak proběhla její rekonstrukce. Ta však prý stále není kompletně hotová. V plánu bylo obnovit i zvonici, která v minulosti stávala před vchodem.

Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou
Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou

Freska v interiéru zobrazuje výjevy ze života svaté Barbory. Podle legendy pocházela Barbora z pohanské rodiny. Aby ji její otec uchránil od vlivů okolního světa, dal ji uvěznit ve věži. Jeho dcera se i přesto tajně stala křesťankou a nechala se pokřtít. Když ji otec chtěl nechat provdat, odmítla a musela uprchnout. Dostala se ke skále, která se před ní otevřela a ona se ukryla uvnitř.

O jejím úkrytu se však dozvěděl zhrzený nastávající manžel a odvlekl ji zpátky domů. Opět ji uvěznili, aby časem přišla k rozumu. To se ale nestalo, a tak ji sám otec udal jako křesťanku a odvlekl ji k soudu. Mučili ji různými způsoby, ale víry se nezřekla. Nakonec jí sám otec ze zlosti setnul hlavu. V tom okamžiku přišel Boží trest a zabil ho blesk z nebe.

Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou
Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou
Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou
Kaple sv. Barbory Pec pod Sněžkou

Jak si vytvořit vlastní fresku?

O tom, jak vzniká freska, jsem se již zmínila na úplném začátku tohoto příspěvku. Teď se na tento proces podíváme trochu detailněji.

Na plochu, kde chceme vytvořit fresku, se nanese vrstva základní hrubé a jemnější omítky. Po jejich zaschnutí se na vyhlazený povrch nanáší poslední 2–3 mm silná vrstva nejjemnějšího štuku. Tato se připravuje pouze v takové ploše, jakou je malíř schopný finálně vymalovat během jednoho dne. Pro malbu musí být štuk ještě trochu mokrý, ale už částečně zavadlý. Vhodnou dobu si musí každý malíř předem otestovat. Tvorbu fresky v praxi ukazuje následující video.

Praktická ukázka vzniku fresky s komentářem (EN)

Vlastní malba se provádí jemně rozemletými barevnými pigmenty rozmíchanými v destilované vodě. Barva se takto vsákne do podkladu a vysychá spolu se štukem. Ve vrstvě omítky je přítomný hydroxid vápenatý, který postupně vystupuje póry k povrchu. Tam se na vzduchu slučuje s oxidem uhličitým a vznikají miniaturní krystalky kalcitu (uhličitan vápenatý). Průhledná kalcitová vrstva na povrchu tvoří jakousi povrchovou impregnaci a zabudovává tak zrnka pigmentu do struktury omítky.

Prostředí hydroxidu vápenatého je silně zásadité. Tento fakt omezuje množství použitelných barev. Vhodný pigment musí mít tu vlastnost, že je v takto alkalickém prostředí dostatečně stabilní a nemění barevný odstín. Čím více pigmentu na štuk naneseme, tím menší pevnosti a soudržnosti omítky dosáhneme a omezíme tak trvanlivost díla.

Jako bílé pigmenty se v minulosti používala křída, kaolín nebo vápenec. Béžové odstíny se míchají z hlinek a oxidů s obsahem železa a manganu. Červené barvy se dosahuje pomocí jemně nadrcených cihel, výraznější odstíny je možno získat ze žíhaného oxidu železitého. Černou barvu dostaneme namletím magnetovce. Zelenou barvu vytvoříme přídavkem oxidu chromitého. Vzácnější jsou modré pigmenty, ty mohou být tvořeny minerály s obsahem kobaltu nebo barya.

Chemickou podstatu tvrdnutí omítky s pigmenty názorně zobrazuje následující video. Ukáže vám i známé fresky zachované po mnoho staletí a prozradí například i to, proč Michelangelo používal při práci na výzdobě Sixtinské kaple i přídavek sopečného popela.

Výborné video, které ukazuje některé historické fresky a názorně objasňuje tajemství chemického procesu při jejich vzniku i pro naprosté laiky v chemii (EN)

Tvorba fresek se stává v poslední době módním trendem. Čím dál větší množství lidí si ji tvoří nebo alespoň nechává vytvořit i ve svém domově. Toto výtvarné dílo jim žádný zloděj neukradne. Barevné pigmenty i vhodné štuky se na internetu dají zakoupit hned v několika e-shopech. Pak už stačí jen trocha výtvarné inspirace a hodně trpělivosti během desítek hodin tvůrčí práce.

Související příspěvky