Nejlepší rozhlasové pořady o Krkonoších: Archiv k poslechu online

autor: Hana Trachtulcová | Pro 31, 2022

I ve dnech, kdy se nechce vyrazit do hor, se můžete o Krkonoších dozvědět leccos zajímavého. Stačí zabrouzdat na stránky audioarchivu Českého rozhlasu. Najdete v něm rozhovory s mnoha lidmi, kteří jsou s naším krajem blízce spojeni. Při zadání hesla „Krkonoše“ se zobrazí nabídka víc než jednoho a půl tisíce odvysílaných pořadů.

Za velkou část těchto nahrávek vděčíme Elišce Pilařové. Dříve pracovala jako redaktorka na Správě Krkonošského národního parku a stejnými tématy se zabývá dodnes na vlnách rozhlasu.

O krkonošské přírodě umí nejlíp vyprávět zaměstnanci Správy národního parku. Vždyť taky kdo by o ní měl vědět víc než právě tito lidé, pro které jsou hory jejich kanceláří i laboratoří zároveň. Někteří z nich čas od času vymění pohorky a zelený stejnokroj za oděv do města a stanou se hosty redaktorů ve vysílání Českého rozhlasu. Jejich příspěvky jsou ve většině případů pouze několikaminutové a díky tomu je dokážete přehrát rychleji než předchozí díl o krkonošské historii.

Doporučuji nevynechat vyprávění o krkonošských botanicích z dob dávno minulých a diskuzi Jakuba Kašpara s dětmi.

Etnografové a historici patří mezi nejoblíbenější vypravěče. Dokáží poutavě sdílet příběhy o časech dávno minulých a vtáhnout nás do umění života za dob života našich předků. Nejbarvitěji líčí krkonošskou historii Jan Luštinec, bývalý ředitel jilemnického muzea. Se životem horáků nás ve svých vzpomínkách seznamuje pohádkářka Marie Kubátová. Obě tyto osobnosti byly oblíbenými hosty mnoha pořadů v rozhlasovém vysílání. Z jejich vystoupení jsem vybrala ty nejzajímavější záznamy.

Určitě si poslechněte i lidovou vypravěčku Slávku Hubačíkovou. Zajímavá jsou i audia o Krakonošovi.

Přeji příjemný poslech.

Krkonošský národní park

Krkonoše pro děti. Jaké informace o Krkonoších zajímají děti? Krakonoš, zvířata a příroda. Klub Rádia Junior s Jakubem Kašparem

Povídání o Krkonoších a jejich ochraně, morušková kleč, endemické společenstvo, Slezská cesta, fotopasti, cyklistika, Radek Drahný

Vzpomínky Josefa Fanty, jednoho ze zakladatelů národního parku. Celý život věnoval lesům a jejich ochraně. O smrkových monokulturách, o hospodaření v krkonošských lesích, o imisní kalamitě v 70. letech. Zmařené plány na vytvoření lyžařského střediska na lavinovém svahu Studniční hory.

55. výročí vzniku národního parku (založen 17.5.1963), Radek Drahný

50. výročí vzniku národního parku, Josef Fanta, Jan Štursa, Jakub Kašpar

Není zvěř jako zvěř, odpadkouši v podání Radka Drahného

Neživá příroda Krkonoš

Podzemí pod Sněžkou, Radko Tásler

Studniční hora. Proč je někdy na mapách uvedená jako druhá nejvyšší Studniční hora a jindy hora Luční? Vlastimil Pilous, geomorfolog

Jeskyně v Krkonoších, Albeřická jeskyně, Radko Tásler

Kotelní Jámy, vycházka s Radkem Drahným

Řeka Jizera, řeka Úpa, Jiří Dvořák

Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád Krkonoš, z Pančavské louky padá voda do hloubky několika desítek metrů, Michal Skalka

Vodopády, Michla Skalka

Strukturní půdy, kamenní mužíci, David Krause

Fauna Krkonoš

Vliv oteplování na ptačí faunu Krkonoš, Výsledky mapování zvířat, Tetřívek obecný a čím ho vyrušují návštěvníci hor, Rok na záchranu tetřívka, v Krkonoších se znovu objevili vlci. Tahové cesty ptáků přes Krkonoše. Krátká vyprávění zoologa Jiřího Flouska

Rysi se vrátili do Krkonoš, Radek Drahný, Petra Bolechová

Ze života tetřívka obecného. O ochraně černého rytíře v Jizerských horách vypráví Čestmír Klos, Jitka Feřtová, Markéta Kafková a Tomáš Korytář. Mnohé informace se týkají i Krkonoš

Vzácné druhy ptáků, vypravěč pro mě prozatím neznámý

Přezimovací obory pro jeleny na zimu, Jan Hřebačka

Vrátili se do polských Krkonoš medvědi? Radek Drahný

Flora Krkonoš

Slunečná stráň, nejkrásnější louka v Krkonoších, Michal Skalka

Černohorské rašeliniště, nejstarší naučná stezka v Krkonoších, Michal Skalka

Hořce, modře kvetoucí rostliny přelomu léta a podzimu, Michal Skalka

Borovice kleč má nejsevernější místo svého rozšíření v Krkonoších. Dlouhá diskuze minulosti a budoucnosti klečových porostů a smilkových trávníků s Jakubem Kašparem a Josefem Harčarikem

Květiny Rýchor, rozkvetlé louky se vzácnými liliemi zdobí stráně v okolí Žacléře, vypravěč pro mě prozatím neznámý

Rašeliniště v Krkonoších, co je to unikátní morušková kleč, Michal Skalka

Příběhy bylin z hor krkonošských, s botaničkou Irenou Špatenkovou, o historii objevování krkonošských rostlin dávnými botaniky. Výše v horách mají rostliny větší sílu. Petr Ondřej Matthioli ze Sieny a jeho herbář ze 16. století. Tadeáš Hájek

J osefína Kablíková, první botanička, která dělala u nás botanický průzkum v terénu, z vyprávění Marie Kubátové, Toulky českou minulostí

Jak rostou houby v Krkonoších s Rostislavem Fellnerem. I když houby nepatří rostliny, spousta lidí by je zařadila právě do této části

Invazní rostliny působí škody. Polovina vlastníků pozemků s námi nekomunikuje, stěžuje si KRNAP, jak se v Krkonoších bojuje proti invazivním rostlinám, Jiří Sádlo, Jan Pergl, Tomáš Janata, 23:59

Etnografie a lidové vyprávění

Krkonošské nářečí Tomáše Hájka, stručný popis odlišnosti krkonošského nářečí od běžné češtiny, Tomáš Hájek, rychtář Kabinetu kerkonošské slovesnosti 2:29

Nářečí se podobá reliéfu krajiny. Kde se začínají zvedat hory po okrajích Čech, tam nářečí zůstává. Krkonošská mluva pohledem Elišky Pilařové, o jejím sborníku Krkonošské nářečí. Co znamená brdlajz, moumelich, svahouka a mnoho dalších příkladů kerkonošských slov, 11:00

Eliška Pilařová: Krakonošovo aneb Kerkonošské nářečí, 2:39

Reportáž o Krakonošovi, za tradiční výrobou Krakonošů z toho, co les dal, se vydáme s Eliškou Pilařovou. O historii a folkloru vypráví Daniel Dědovský, o tradiční výrobě postaviček z přírodních materiálů Milan Paska a o stavbě sněhových Krakonošů v Jilemnici Josef Dufek, 28:55

Krátce o Krakonošovi s Janem Luštincem při příležitosti výstavy Krakonošů v Jilemnickém muzeu, 4:49

Trautenberk? Ryzí fikce, říká etnolog a sběratel krkonošských příběhů Libor Dušek, Host Lucie Výborné. Baron ze Štěpanic Trautbenberk je součástí moderní mytologie Krkonoš, kterého vytvořila Marie Kubátová. Jak vznikala kniha vzpomínek Krkonošští rodáci vzpomínají. 29:56

Vlaši, dávní hledači rud a zlata, dobyvatelé pokladů Krkonoš, se dotýkali jak magie, tak alchymie, Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov Město draka – legendy, mýty a mysteria Krkonoš. Proč má Trutnov draka a co má společného s Brněnským drakem? 10:41

Divadlo ve Vysokém nad Jizerou, jediné kamenné ochotnické divadlo v Česku

Chviličky spánku jsme kradli, jak se dalo, říká „Kuba“ o natáčení Krkonošských pohádek, rozhovor s Jaroslavem Satoranským (Kuba o tom), jak se v roce 1974 točily Krkonošské pohádky, 32:43

Čím se živili horáci v Krkonoších a co uměli vyrábět, Daniel Dědovský

Perlařská výroba v manufaktuře v Poniklé

Tkalcovské řemeslo v okolí Jilemnice

První česká houslařka Johana Metelková z Vysokého nad Jizerou

Krkonošskou kuchyni si bez zvláštní odrůdy červeného „vysockého“ zelí ani nelze představit, rozhovor Elišky Pilařové o podkrkonošské hlavatce s jejími pěstiteli. Jak se připravuje a jak se liší bílá od červené, 2:24

Vladimír Bujárek: Špičaté zelí, 1:57

Tradiční krkonošská kuchyně, jak uvařit kyselo, Eliška Pilařová

Vysocké zelí – dumlík – co horáci jedli – co pili, krátká povídání Daniela Dědovského

Vyprávění Marie Kubátové o jejím dětství v Praze, přestěhování do Krkonoš a o pohádkách

Vánoce s Marií Kubátovou, s jejími pohádkami, strašidly a vzpomínkami na staré krkonošské vánoční zvyky a začátky jejího psaní

Velikonoce s Marií Kubátovou, čtené pohádky a příběhy, proložené jejím vyprávěním spojeným s Velikonoci

Devadesáté narozeniny Marie Kubátové, 45:30

Marie Kubátová. Autorka předlohy večerníčku Krkonošské pohádky, vyprávění ke 100. výročí narození Marie Kubátové o jejím životě, včetně pozadí vzniku Krkonošských pohádek, 16:50

Psát je dobrodružství, říkávala spisovatelka Marie Kubátová, která se narodila před 100 lety, 32:05

Vyprávění Slávky Hubačíkové, herečky vysockého divadla a lidové vypravěčky o tom, jak se v horách žilo dřív, vzpomínky na dětství a mládí v západních Krkonoších, 1:13:33

Přitrefuňky, historky v krkonošském nářečí se sbírky Jana Hejrala z Vysokého nad Jizerou, povídání s jeho ženou Svatavou Hejralovou, 26:30

Historie Krkonoš

Počátky horské turistiky a železnice, Jan Luštinec

Lyžování v Krkonoších, nářečí, Jilemnické muzeum, Jan Luštinec

O nejstarší krkonošské sjezdovce, prvním vleku a o začátcích lyžování vypráví Michal Skalka

Smrt Hanče a Vrbaty při běžkařském závodu na 50 km, 1.díl o historii lyžování 2. díl o vlastním závodu, Toulky českou minulostí. A nebo to bylo všechno trochu jinak?

Vyprávění lavinového experta a člena horské služby Valeriána Spusty, 12:42

Jak to bylo se zapadlými vlastenci a Věnceslavem Metelkou, mistrem výroby houslí z Pasek nad Jizerou, Toulky českou minulostí

Krkonošské Sudety, jak se v Krkonoších žilo s Liborem Duškem, rozhovory se Sudetskými Němci (vynášení na Sněžku, Život v zaniklých Sklenářovicích), farmaření na Vlašských boudách, fara Horním Maršově, různí vypravěči

Turistika, místopis a tipy na výlety

O počátcích turistiky v Krkonoších a o osobnosti Jana Buchara, zakladatele a průkopníka turistiky a lyžování, Jan Luštinec

Unikátní hora Sněžka, o geomorfologických zajímavostech Sněžky, lanovce, poutích, horských nosičích a nitru Sněžky, Vlastimil Pilous, Helmut Hoffer, Radko Tásler

Pramen Labe a okolí, Radek Drahný

Pramen Labe, Michal Skalka

Kotelní jámy v Krkonoších představují úchvatné horské scenérie, Radek Drahný, 3:35

Východní Krkonoše, o architektuře a nedávné historii, Pavel Kimeš, Veselý výlet

Labská bouda, Sklenářovice, Lesní hrádek Aichelburg, Východní svah Světlé hory, Muzeum Vápenka, krátká vyprávění a tipy na výlety Pavla Klimeše

Z historie Špindlerova Mlýna a co má se Špindlem společného Franz Kafka, Jiří Louda

Staré cesty v Krkonoších, toulání hustou sítí neznačených cest používaných v dobách minulých, Jana Tesařová

Tipy na výlety Farmářské stezky ve východních Krkonoších, Stezka korunami stromů, ledovcková jezera, rašeliniště, rybaření, Radek Drahný

Žacléř, o těžbě uhlí a cestě Jana Amose Komenského do exilu, Pavel Klimeš

Tisícovky, seriál o vrcholech s nadmořskou výškou nad tisíc metrů. Sněžka – Čertova hora a Janova skála – Plešivec, Lysá hora, Harrachovy kameny – Mrtvý vrch, Čertova hora – Mravenčí vrch, Kutná, Dvorský les – Javor, Vlašský vrch – Žalý

Sněžka – lanovka na horu, vynášení nákladů se starým nosičem, podzemí s Radko Táslerem

Rozhledna Žalý s jejím provozovatelem Jaroslavem Rejzkem

Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou, Andrea Bajaková, vedoucí muzea

Paseky nad Jizerou, za Krakonošem a lyžníky

Vysoké nad Jizerou jako rodné město prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře

Stachelberg, největší dělostřelecká tvrz v Čechách, Pavel Holzknecht

Rezek, místo, kam chodívali posedět krkonošští pašeráci, Hana Frauenberková

Turistické cíle polské strany Krkonoš, Karpacz, kostelík Wang, vodopád Kamienczyka, park miniatur Kowary, sklárna Piechovice, hrad Chojnik, Miroslava Chaloupská, Svazek měst a obcí Krkonoše

Turistické cíle polské strany Krkonoš II, Sklarska Poreba, Karpacz, Malý a Velký Staw, Samotnia, zámky, Miroslava Chaloupská

Karpacz – město se Sněžkou v katastru aneb Norský kostelík i ulice krkonošských skřítků, z pořadu Na cestách s Petrem Voldánem, Miroslava Chaloupská

Prádlo ze skla? Po stopách sklářských tradic aneb foukači, nápady a česko – polská spolupráce, z pořadu Na cestách s Petrem Voldánem, 13:59

Expedice: Fenomén Krkonoše. Jak se žije v našich nejvyšších horách? O unikátní poloze našich hor, jejich historii, sklářství, útulcích před nepříznivým počasím, dřevovýrobě a unikátních Muttichových značkách. Rozhovor s ředitelem KRNAP Robinem Bohnischem, 28:39

O autorce: Hana Trachtulcová

Jsem průvodkyně přírodou Krkonoš. Pořádám exkurze a zážitkové aktivity v národním parku a na Stezce korunami stromů. Ukážu vám to nejzajímavější z našich hor. Pro přírodu nadchnu vás i vaše děti.