Příroda Krkonoše

Z archivu Českého rozhlasu: Příroda Krkonoš

O krkonošské přírodě umí nejlíp vyprávět zaměstnanci Správy národního parku. Vždyť taky kdo by o ní měl vědět víc než právě tito lidé, pro které jsou hory jejich kanceláří i laboratoří zároveň. Někteří z nich čas od času vymění pohorky a zelený stejnokroj za oděv do města a stanou se hosty redaktorů ve vysílání Českého rozhlasu. Jejich příspěvky jsou ve většině případů pouze několikaminutové a díky tomu je dokážete přehrát rychleji než předchozí díl o krkonošské historii.

Doporučuji nevynechat vyprávění o krkonošských botanicích z dob dávno minulých a diskuzi Jakuba Kašpara s dětmi.

Krkonošský národní park

Krkonoše pro děti. Jaké informace o Krkonoších zajímají děti? Krakonoš, zvířata a příroda. Klub Rádia Junior s Jakubem Kašparem

Povídání o Krkonoších a jejich ochraně, morušková kleč, endemické společenstvo, Slezská cesta, fotopasti, cyklistika, Radek Drahný

Vzpomínky Josefa Fanty, jednoho ze zakladatelů národního parku. Celý život věnoval lesům a jejich ochraně. O smrkových monokulturách, o hospodaření v krkonošských lesích, o imisní kalamitě v 70. letech. Zmařené plány na vytvoření lyžařského střediska na lavinovém svahu Studniční hory.

55. výročí vzniku národního parku (založen 17.5.1963), Radek Drahný

50. výročí vzniku národního parku, Josef Fanta, Jan Štursa, Jakub Kašpar

Není zvěř jako zvěř, odpadkouši v podání Radka Drahného

Neživá příroda Krkonoš

Podzemí pod Sněžkou, Radko Tásler

Studniční hora. Proč je někdy na mapách uvedená jako druhá nejvyšší Studniční hora a jindy hora Luční? Vlastimil Pilous, geomorfolog

Jeskyně v Krkonoších, Albeřická jeskyně, Radko Tásler

Kotelní Jámy, vycházka s Radkem Drahným

Řeka Jizera, řeka Úpa, Jiří Dvořák

Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád Krkonoš, z Pančavské louky padá voda do hloubky několika desítek metrů, Michal Skalka

Vodopády, Michla Skalka

Strukturní půdy, kamenní mužíci, David Krause

Fauna Krkonoš

Vliv oteplování na ptačí faunu Krkonoš,Výsledky mapování zvířat, Tetřívek obecný a čím ho vyrušují návštěvníci hor, Rok na záchranu tetřívka, v Krkonoších se znovu objevili vlci. Tahové cesty ptáků přes Krkonoše. Krátká vyprávění zoologa Jiřího Flouska

Rysi se vrátili do Krkonoš, Radek Drahný, Petra Bolechová

Ze života tetřívka obecného. O ochraně černého rytíře v Jizerských horách vypráví Čestmír Klos, Jitka Feřtová, Markéta Kafková a Tomáš Korytář. Mnohé informace se týkají i Krkonoš

Vzácné druhy ptáků, vypravěč pro mě prozatím neznámý

Přezimovací obory pro jeleny na zimu, Jan Hřebačka

Vrátili se do polských Krkonoš medvědi? Radek Drahný

Flora Krkonoš

Slunečná stráň, nejkrásnější louka v Krkonoších, Michal Skalka

Černohorské rašeliniště, nejstarší naučná stezka v Krkonoších, Michal Skalka

Hořce, modře kvetoucí rostliny přelomu léta a podzimu, Michal Skalka

Borovice kleč má nejsevernější místo svého rozšíření v Krkonoších. Dlouhá diskuze minulosti a budoucnosti klečových porostů a smilkových trávníků s Jakubem Kašparem a Josefem Harčarikem

Květiny Rýchor, rozkvetlé louky se vzácnými liliemi zdobí stráně v okolí Žacléře, vypravěč pro mě prozatím neznámý

Rašeliniště v Krkonoších, co je to unikátní morušková kleč, Michal Skalka

Příběhy bylin z hor krkonošských, s botaničkou Irenou Špatenkovou, o historii objevování krkonošských rostlin dávnými botaniky. Výše v horách mají rostliny větší sílu. Petr Ondřej Matthioli ze Sieny a jeho herbář ze 16. století. Tadeáš Hájek

Josefína Kablíková, první botanička, která dělala u nás botanický průzkum v terénu, z vyprávění Marie Kubátové, Toulky českou minulostí

Jak rostou houby v Krkonoších s Rostislavem Fellnerem. I když houby nepatří rostliny, spousta lidí by je zařadila právě do této části

Související příspěvky





1 komentář: „Z archivu Českého rozhlasu: Příroda Krkonoš

Komentáře nejsou povoleny.