Trasy pro běžkaře v Krkonoších

Mrznete na sjezdovkách? Osvědčené trasy v Krkonoších, kam se jít zahřát na běžky

Běžky jsou nejlepší zimní sport. Aspoň pro mě. Běžkovat se dá téměř kdekoliv a člověk se při tom krásně zahřeje. Krkonoše pro mě ale nejsou ideálním terénem. Z kopce dolů se bojím a beru běžky na rameno. Prudké kopce nevyjedu a nesu běžky na druhém rameni. A těch rovinek, které jsou přijatelné i pro mě, tady zase až tolik nemáme. Nicméně existují. Zde jsou tipy na některé z tras, které jsem vyzkoušela a dokážu si je užít i přesto, že se můj běh ani za mák neblíží stylu těch, kteří se účastní Jizerské padesátky.

Do Špindlu se na běžky nejezdí

Pokud mám potřebu vyjet si zaběžkovat do hor, často volím možná překvapivou destinaci – Špindl! I když to přelidněné místo nemám ráda a snažím se mu vyhnout, pro běžkaře nabízí spoustu výhod:

  • sjízdná a dobře udržovaná příjezdová silnice,
  • vždycky je kde zaparkovat,
  • ve stopě budete téměř sami. Vždyť do Špindlu se jezdí hlavně sjezdovat a pařit!

Běžky je možné nasadit pár set metrů za centrálním parkovištěm a vyjet proti proudu Labe. Před sjezdovkou Medvědín se všude okolo motá spousta lidí, dětí a psů bez vodítka. Směrem k soutoku Labe a Bílého Labe už je to trochu lepší. Dál údolím už pokračuje jen minimum turistů.

Snazší trasa se vine okolo toku Labe. Stezka se jmenuje Buď fit a její převýšení je minimální. Dá se proto bezpečně využít, i když je její dráha zledovatělá.

Běžkařské trasy v Krkonoších, stezka Buď fit v Labském dole
Stezka Buď fit ze Špindlerova mlýna v Labském dole

Upravené stopy končí pod soutokem Labe s Pudlavou. Dál se na běžkách jet nedá. Je možné pokračovat pěšky po modré značce k Labské boudě. A toho taky místní sportovci rádi využívají. Běžky zapíchnou za konec udržované cesty a doufají, že je zase najdou, až se vrátí zpátky. Cesta lemovaná početnými ledopády z okolních skal za to riziko stojí.

Běžkařské trasy v Krkonoších, konec stezky Buď fit
Konec stezky Buď fit

Podél Bílého Labe stoupá další upravovaná stopa od Dívčích lávek. Terén podél této říčky je prudší. Já tudy jezdím, jen když napadne čerstvý sníh. V něm jsem schopná zpáteční dlouhý sjezd ubrzdit. Dojet se dá k Boudě U Bílého Labe. Pokračovat dál je možné opět pěšky, ale pouze za předpokladu, kdy to sněhová situace a Horská služba dovolí. V tomto údolí totiž končí množství lavinových drah.

Běžkařské trasy v Krkonoších, údolím Bílého Labe ze Špindlerova Mlýna
Údolím Bílého Labe ze Špindlerova mlýna

Postavit děti poprvé na běžky je ideální na Benecku

Další z udržovaných stop s minimálním převýšením vede z Benecka na Rovinka. Tyto čtyři kilometry využívá mnoho rodičů pro první běžkařské krůčky svých dětí. Bývá tu často hodně plno. Pokud náhodou není, je trasa vhodná i pro bruslení. Až na jaře roztaje sníh, doporučuju právě tady vyzkoušet i in-line brusle.

Běžkařské trasy v Krkonoších, z Benecka na Rovinka
Z Benecka na Rovinka

Za rozcestím Rovinka je možné pokračovat do dlouhého mírného táhlého kopce na Horní Mísečky. Stopa bývá dobře upravená a běžkařů potkáte hodně. Výhoda této trasy je ta, že je možné udělat okruh okolo kopce Šeřína a nemusí se jet stejnou cestou zpátky. Pokud jste takoví zmrzlouni jako já, nezapomeňte si na dlouhý sjezd dolů zabalit co nejteplejší rukavice. I když zrovna nefouká, zima zalézá až za nehty. Skoro jako když se dlouhé minuty vezete do kopce lanovkou.

Je libo projet se po hřebenech?

Běžkování po hřebenech opravdu nemusím. Ale občas se někým nechám zlákat. Pak si ještě dlouho nadávám, kam jsem to zase vlezla. Bez běžek na ramenou by se mi chodilo po kopcích líp. Za ten kousek projížďky přes Úpské rašeliniště nebo k prameni Labe to množství nachozených kilometrů se zátěží fakt nestojí.

Běžkařské trasy v Krkonoších, Schustlerova cesta přes Úpské rašeliniště
Schustlerova cesta přes Úpské rašeliniště

Jedna zkušenost z pohybu v tomto terénu tu stojí za zmínění. I na boty na běžky se dají nasadit mačky a vystoupat na vrchol Sněžky. Sice je to dost ničí, ale jde to. Takže až někdy uvidíte na svých cestách blbce s běžkama na ramenou a mačkama na nohách, tak jsem to já.

Kudy jezdím úplně nejraději?

Nejlíp si člověk zaběžkuje u nás v Podkrkonoší. Mezi vesnicemi máme luxusně projeté stopy. Terén je mírně zvlněný. Takže to není nuda a dá se vyhnout nepříjemným prudkým stoupáním a sjezdům. Teplota se s výškou nemění a není potřeba přemazávat. Neplatí se za parkování. Nevýhoda je jediná – poslední roky je málokdy sníh.

Běžkařské trasy v Krkonoších, stopy mezi Čermnou a Rudníkem
Stopy mezi Čermnou a Rudníkem v Podkrkonoší s výhledem na Černou horu

Místa, která bych ráda prozkoumala

Když v Podkrkonoší v zimě nenasněží, začínám se ohlížet po jiných podobně vhodných terénech. Letos na podzim jsme objevili cesty v severozápadní části hor u Pasek nad Jizerou. Jsou to pořád ještě Krkonoše, ale terénem se podobají víc plošším Jizerkám. V zimě je tu podle informací z map protaženo mnoho stop. A většina z nich vede téměř úplně po vrstevnici. Ale i tato možnost má pro nás z východní poloviny Krkonoš nevýhodu – je to hooodně daleko.

Běžkařské trasy v Krkonoších, stezka po vrstevnici na úpatí Kapradníku a Hromovky
Planýrka, stezka po vrstevnici na úpatí Kapradníku a Hromovky

Související příspěvky